Celkově je cokoliv mezi akčními scénami více či méně k nepřežití, člověk si ale říká, že v akčním filmu to přece není to podstatné a honičky a rvačky to zachrání, zvlášť když jsou na ně k dispozici takové prachy. Jenže to bohužel taky neplatí. Jediná slušná akce se odehrává v Hong Kongu, kde se při extrakci vězně ze střešního apartmá daří celkem obstojně pracovat s napětím a scénu postupně gradovat. Taktický průnik přechází v otevřený konflikt, spolu s příchodem posil (a posléze policie) se už jen bojuje o holý život. Členové týmu mají dostatečně rozmanité úkoly a v jádru všeho jsou pěstní souboje a přestřelky v uzavřených prostorách, kde se ke slovu dostává hlavně práce choreografů. Navíc co chvíli sledujeme dění v proskleném apartmá pohledem snipera, takže máme relativně přehled o tom, kdo je kde a kam se snaží dostat.
Ostatní akční scény stojí za pendrek. Úvodní automobilová honička v ulicích Florencie je zničená ve střižně. Je skutečně frustrující vidět, kolik peněz se do honičky nalilo, a kolik stála lidského úsilí. Je patrné, že na plátně vážně na poslední chvíli odskakují kaskadéři, odpalují se nálože a demolují se skutečná auta. Jenže je to celé prezentované tak nepřehledně, že si tuhle pasáž vůbec nejde užít. Nejen, že vás střihač nenechá jednotlivé kaskadérské manévry patřičně vychutnat, ale taky se v tom všem strašně špatně orientuje – kam se jede, kdo koho pronásleduje, kdo je stále naživu a kdo už ne. Vůbec nepomáhá, že je celý film natáčený hodně v detailních záběrech. Bál se snad Bay, že když si lidi film pustí z Netflixu na svých noteboocích a tabletech, že by v záběrech z většího odstupu viděli jen blechy?
Závěrečná akce je pak podobně smutný případ. Tvůrci dostali zajímavý nápad s použitím magnetům, které dovedou rozličně manipulovat s gravitací. Mohla z toho být nezapomenutelná pasáž, jako třeba bitka ve větrném tunelu v Božské relikvii 2 nebo v otočné chodbě v Počátku. Místo toho jde o promrhanou příležitost, kdy se hrátky s gravitací dějí jen tak mimochodem, je jim věnovaná minimální péče a většina pozornosti se stahuje k další vlně bezduchého střílení a zápasení. Navíc i velkému finále chybí jakákoliv práce s geografií scény, takže je vlastně úplně jedno, jestli jsou postavy metr od sebe nebo na opačném konci jachty, kde se vše odehrává – stejně se střetnou nebo nestřetnou podle toho, jak zmatečně se zrovna střihač rozhodne jednotlivé momenty splácat na jednu hromadu.
Verdikt
Potvrzuje se, že je úplně jedno, jestli Bay točí roboty nebo lidi. Je v takové fázi kariéry, kdy mu nikdo neodporuje a podle toho to vypadá. 6 Underground je frenetický sled načančaných záběrů bez napětí či vtipu, kterým chybí zajímavý příběh i hrdinové. I když se na první pohled něco neustále děje, kvůli tomu, jak je s postupujícím časem každý další záběr zbytečnější a zbytečnější, je celá tahle báchorka neskonale nudná. Pátí Transformers byli také otřesní, ale měli tu výhodu, že se promítali v kině. Tam když člověk jednou dojde, tak tam většinou zůstane. 6 Underground jsou uvádění na Netflixu, kde je můžete kdykoliv vypnout a vybrat si asi tisíc lepších alternativ. Kdybych je nerecenzoval, tak bych to tak po čtvrthodině udělal. A popravdě řečeno, udělat jsem to měl, protože další dvě hodiny neukázaly nic, co by se způsobem svojí otravnosti od úvodu snímku jakkoliv lišilo.
PS: Jestli máte chuť na chlastací hru, u které si dáte panáka při každém dalším product placementu na obrazovce, tak 6 Underground je film přesně pro vás.
