Recenze: Prezident Blaník

Ne, opravdu nevnikl kvalitní český film, natož solidní politická satira. Blaník se vyčerpá v první třetině, přičemž ve chvíli přerodu z prezidenta na lobistu snímek absolutně ztratí veškerou konzistenci a po chvíli i smysl. Vulgární exhibování přestane být vtipné, jednotlivé scény se více a více atomizují a vyprázdněnost celého konceptu se ukazuje v celé své kráse. Tvůrci nemají dostatek obsahu, kterým by vyplnili stopáž a uchylují se k repetitivní recyklaci motivů. Poslední třetina pak už postrádá smysl absolutně a scéna s korunovačními klenoty (ta symbolika je tak povrchní, až to bolí) je vyvrcholením tvůrčí bezradnosti (obdobně jak práce s Havlem). Jestli si někdo myslí, že politická satira je to proto, že se tam vyskytuje občas nějaký ten politik a odkazuje to (velice lehoulince) k období voleb, tak rovnou říkám, že není. Nepostihuje to vůbec nic, žádné mechanismy, žádné palčivé problémy, žádné strukturální či socio-politické problémy. Mohlo to být místy vulgární, mohlo to být nekorektní (to je žádoucí), ale mohlo (MĚLO) to být i promyšlené a inteligentní právě hloubkou reflexe. Není, je to série více či méně trapných (obehraných) skečů (většinou nepolitických), které spolu vůbec nedrží. Kameňák pro lepší (uvedomělejší) diváky (voliče)... a ne, opravdu to není kvalitní snímek v žádné myslitelném parametru v žádném ze známých vesmírů...