Myslím, že bychom z toho měli vinit Martina Scorseseho. Jak Spike Jonze, tak Matthew McConaughey se objevili ve Vlkovi z Wall Street, Oscary však získali za svoje vlastní projekty. Proč se to povedlo prvnímu jmenovanému? Čtěte dál.
Theodore (Joaquin Phoenix) je obyčejný chlapík, který se v nepříliš vzdálené budoucnosti živí jako profesionální písař milostných dopisů. Po zkrachovalém manželství s Catherine (Rooney Mara) však žije paradoxně sám... do té doby, než mu domů přijde unikátní operační systém, který si říká Samanatha (Scarlett Johansson) a s Theodorem si rozumí v tolika ohledech, že se dá bez okolků označit za "dokonalou partnerku".
Když už jsme částečně v žánru sci-fi, dovolím si tvrdit, že existuje bezpočet paralelních dimenzí, kde se z Her stal prequel k Terminátorovi nebo Transcendence nebo kde byl ten samý film uvřeštěnou komedií s připitomnělým looserem a hláškami typu: "Ten chytrej telefon je úplně blbej." Naštěstí jsme ale v téhle dimenzi.
Už samotná postava Theodora je úplným protipólem klasického klišé "opuštěného introverta s divnými zálibami". Theodor je pracovitý, dokáže si užívat život, má přátele a svůj smysl pro humor. Futuristický svět, ve kterém žije, je uvěřitelný, nadesignovaný lidmi, kteří vědí, jak bydlí progresivní milionáři a jak se asi časem bude bydlet běžně. Tenhle svět obývají nejkrásnější a nejtalentovanější herečky této generace, jako Amy Adams nebo Olivia Wilde a stejně dobří herci jako Chris Pratt, budoucí Star-Lord. Všechny dohromady barvitě snímá nový kameraman Christophera Nolana - Hoyte Van Hoytema a vás může jen mrzet, že stejných zapamatování hodných kvalit nedosahuje i hudba.
Ona není obyčejnou satirou či politickým komentářem, nadneseně je skoro dokumentem, který do sebe trefně a hlavně inteligentně vplétá nejrůznější aktuální motivy. Od budoucnosti herního průmyslu, mezilidské komunikace nebo moderního pojetí lásky. Je to úžasné dobové drama, kterému se za desítky let lidé nebudou smát pro jeho naivitu, ale budou ho obdivovat jako příklad tvůrčí invence, kterou Jonze a jeho parta provádějí v hranicích tématu, kterému rozumějí. Vlastně ho můžete obdivovat už teď, žádný firewall vám nebrání.
Verdikt
Ztraceno v překladu binárního kódu, na kterém Spike Jonze ukazuje, v jakého schopného filmaře dospěl. V druhé polovině zamrzí výpadek Wi-Fi a instalace aktualizací, lišt a záplat, které film trochu zpomalí, s dalšími zhlédnutími v objetí svých milovaných ale možná něco takového nebude na škodu. A Ona si další zhlédnutí rozhodně zaslouží, protože je na ni opravdu krásný pohled. Tak zavřete prohlížeč a běžte do kina.
