Angelika. Generace mojí maminky ji zbožňovala, nám mladším se maličko vyhnula, zvláště pánům. Oproti takovým Třem mušketýrům bylo dobrodružství a akce přeci jen méně. Nechtějte tedy po mně nějaké důkladné srovnávání, ze „staré“ Angeliky mi v paměti zůstaly jen útržky. Důležité je, že „nová“ Angelika vypráví příběh markýzy andělů znovu od začátku, takže si ji má možnost užít úplně každý. I když „užít“ je v tomhle případě více než silné slovo.
Romantické dobrodružství začíná ve chvíli, kdy má být Angelika (Nora Arnezeder - Nepřítel pod ochranou, Maniak) proti své vůli provdána za hraběte Joffreye de Peyraca (Gérard Lanvin - Veřejný nepřítel č.1, Limit), o kterém se navíc traduje, že je znetvořený černokněžník. Angeličin otec se ale topí v dluzích a tak si rodinné spojení s bohatým zetěm rozmluvit nenechá. Angelika si hraběte nejprve odmítá připustit k tělu, ale jelikož není tak příšerný, jak se traduje a ještě navíc je to (nebo by alespoň měl být) pozorný a zajímavý člověk, hrdinka se do něj postupně zamiluje a zplodí mu potomstvo. Proti bohatému a šťastnému hraběti se však spiknou závistiví nepřátelé, kteří proti Peyracovi pomocí intrik poštvou samotného krále, Ludvíka XIV.. Peyraca čeká soud a je na Angelice, aby využila všech svých schopností a pokusila se milovaného manžela očistit a zachránit.
Na první pohled tedy dobrodružná romance, jako když vyšije, jenže to má spoustu zádrhelů. Potíže začínají už poněkud „televizním“ nebo alespoň řekněme „evropským“ provedením. Můžeme se bavit o tom, že v Evropě zkrátka není tolik peněz, jako v Hollywoodu, jenže když film odsud i ze zámoří stojí v kině stejně peněz, shovívavost není na místě. Lokace (některé dokonce české) a kostýmy nejsou špatné, avšak ďábel je skryt v detailech a po chvíli si všimnete, že právě těch detailů se jaksi nedostává. Jednotlivé lokace působí maličko stroze, ani obrazová stránka není nikterak výrazná. Všeho všudy film působí jako taková dražší česká pohádka.
Což by samozřejmě nevadilo, kdyby mělo vyprávění spád, děj a hrdinové byli zajímaví, napětí se dalo krájet a romance vháněla slzy do očí. Nic z toho se ale také jaksi neděje. V úvodu ještě filmu odpustíte, že Peyrac není vůbec ošklivý, skutečný ohava by v červené knihovně asi neprošel. Zřejmě by ale neprošel ani věrohodný vývoj postav. Když pomineme, že chování novomanželů („prostě s vámi nebudu spát“ - „jak si přejete drahá“) asi nebude úplně historicky přesné, pořád máme věřit, že se Joffrey k mladé Angelice párkrát zachová slušně a už mu skáče do pelíšku. V erotické scéně pak nevyvrcholí jen Peyrac, ale bohužel asi i celý film.
Intriky jsou buď překomplikované, nebo je minimálně film neumí vysvětlit. Kupříkladu se nikdy nedozvíme, proč se o přímou Joffreyovu vraždu jeho nepřátelé pokusí sotva dvakrát a ještě naprosto nedomrlým způsobem. Když pokusy selžou, už proti hraběti pouze štvou Ludvíka, který mění názory jak na běžícím pásu, ale o tom, že by se mělo jednat o vrtošivou, ovlivnitelnou postavu, nás králův představitel David Kross (Předčítač, Válečný kůň) zcela přesvědčit nedovede. Motivace spiklenců je pak vesměs značně povrchní a ještě je jich tolik a jsou natolik mdlí, že jen obtížné (obzvláště v počátcích) je od sebe nějak rozlišit.
Dokud se ale pouze miluje a piklí, film je jakš takš snesitelnou, veleprůměrnou romancí na nedělní televizní odpoledne. Jakmile je Joffrey zatčen a Angelika se začne pokoušet o jeho záchranu, cokoliv pozitivního nenávratně mizí. Angelika je co pár minut hysterická a ona i Peyrac nás každou chvíli přesvědčují o nehynoucí lásce jeden k druhému, i když film nikdy nestačil skutečně uvěřitelné pouto vybudovat. Jednodudš máme věřit tomu, že by se matka dvou dětí vrhla vstříc jisté smrti, jen aby čistě teoreticky mohla zachránit kulhajícího pána, se kterým přišla o pannenství. Jen proto, že se koulí oči do kamery a hraje ta „správná“ hudba.
Patetické monology se střídají se situacemi, kdy více či méně cizí chlapi padají Angelice k nohám a riskují své životy proto, aby jí pomohli zachránit manžela. Tady je buď film oproti románové předloze opravdu zkratkovitý, nebo máme zkrátka věřit v hrdinčin nadpozemský sex-appeal, který však existuje maximálně teoreticky. Na plátně vidět není. Intriky, romance i dobrodružství se ztrácejí po nánosy rozbředlé šedi (která mimochodem dominuje v druhé polovině filmu i vizuální stránce), tempo neexistuje a do toho ještě ke všemu posloucháme dabing.
Tu a tam je samozřejmě vidět, že „herecký výkon“ českého předčítače úplně neodpovídá tomu, co se děje na plátně, nicméně vzhledem k úrovni celého filmu je zvuková stránka vlastně naprosto dostačující. Vyloženě rušivě působí snad jen Václav Vydra v jedné ze záporných rolí, na kterou se typově vůbec nehodí. A aby toho nebylo dost, když se film doplouží a výjevy hysterické, neuvěřitelné romance prokouše až k úplnému konci, místo rozuzlení naskočí titulek „konec první části“. Žádná satisfakce, pouze příslib, že nuda ani zdaleka nekončí.
Verdikt
Do našich kin v začátku letošního roku dorazil další naprosto zbytečný film. Fandové Angeliky byli s tou původní vždycky spokojení, rádi si ji dají znovu a tu novou přijmou jen těžko. Diváky Angelikou nepolíbené zase tahle dlouhosáhlá nuda rozhodně nemůže přesvědčit o tom, že by se měli o markýzu andělů nějak dál zajímat. Dostali jsme naprosto neinvenční kostýmní romanci, která nezaujme výpravou, postavami, herci, dějem ani stylem vyprávění. Další díly už prosím ne!
