Hned od počátku Tenet nastoluje také neutuchající tempo, ze kterého jen málokdy slevuje. Jestli něco Nolan umí, tak pracovat s napětím a tentokrát tomu není jinak. V tomhle ohledu filmu extrémně pomáhá hudební doprovod Ludwiga Göranssona, jenž perfektně dokázal zastoupit Hanse Zimmera, který obvykle bývá tím, kdo do Nolanova vyprávění injektuje potřebnou dávku neklidu a naléhavosti. Hned v úvodu je taky identifikovaná ještě jedna věc. Něco tady nehraje. Na okraji zorného pole však můžeme pozorovat, že tu a tam zákony fyziky dělají tak trochu neplechu. A kdokoliv sledoval reklamní kampaň, tak tuší, že to nebylo jen mámení v překotné vřavě.
Spolu s hrdinou se dozvídáme, že existuje organizace Tenet, která operuje ve stínech a zabývá se potíráním zneužívání obrácené entropie. Pokud má objekt obrácenou entropii, vlastně se pohybuje proti proudu toku času, zatímco okolí dál postupuje v čase kupředu. Lze tak vysávat do hlavně zbraně dříve (později) vystřelené kulky nebo „chytat“ upuštěné předměty, jako by to byl driblující míč. Nebo můžete poslat zprávu do minulosti. To je samozřejmě jen vrcholek ledovce a zneužití obrácené entropie může mít nedozírné důsledky.
Ty jsou nám odkrývány jen postupně a velká část filmu je vlastně poměrně konvenční špionážní thriller. Postavy skládají stopy, infiltrují objekty, vyslýchají podezřelé, vtírají se do blízkosti mocných a nebezpečných a provádějí komplexní a riskantní operace, za které by se nemusel stydět ani Ethan Hunt. V téhle části filmu se ukazuje, že kdyby Nolan chtěl, mohl by nám nabídnout zkrátka a dobře agentské dobrodružství a ono by to stálo za to, protože oproti konkurenci je o několik mílových kroků napřed. V preciznosti, s jakou dávkuje napětí, v audiovizuální opojnosti, v nápaditosti jednotlivých dílčích misí. A ve skvělém obsazení.
John David Washington má charisma jako blázen a má našlápnuto k tomu, aby po tatínkovi Denzelovi převzal štafetu akčních hrdinů, ze kterých nespustíte oči. Ať už Washingtonův „Protagonista“ trpí pod tlakem oponentů, rve se o holý život, nebo trousí suché poznámky při večeři, vždycky dovede být magnetickým středobodem situace. Robert Pattinson zdatně sekunduje v roli parťáka, u kterého si nikdy nejste tak docela jistí, jak moc se mu dá věřit. Elizabeth Debicki je vtělením osudové ženy, a když nebezpečného kriminálníka v podání Kennetha Branagha popadne vztek, jde z něj hrůza.
