Režisér Joshua Oppenheimer zaujal mezinárodní publikum svými dokumenty Způsob zabíjení a Podoba ticha. Letos natočil svou celovečerní hranou prvotinu, apokalyptický muzikál The End (Konec). Ten je popisovaný jako naléhavý varovný příběh, který zároveň dojímá svou lidskostí.
Děj se odehrává pětadvacet let po tom, co Země zůstala po environmentálním kolapsu neobyvatelná. Matka, Otec a Syn žijí zavření v bunkru pod svým palácem, kde se pokoušejí dál fungovat, jako by vše bylo v pořádku a stále existovala naděje na zlepšení. Dopomoci jim k tomu má pečlivé dodržování běžných každodenních rituálů. Rutinu nabourává příchod zvláštní Dívky. Naivní Syn nikdy neviděl venkovní svět a je nově příchozí fascinován. Křehká pouta slepého optimismu, co držela bohatý klan pohromadě, začínají pomalu praskat. Napětí narůstá a zdánlivě idylický svět se bortí. Na povrch vyplouvají dlouho pohřbené výčitky a vzájemná nesnášenlivost, která hrozí že zničí křehkou rovnováhu, v níž rodina žije. Pokud se jim ale podaří podívat nepříjemné pravdě do očí, možná ještě existuje naděje. Naděje, že by šlo věci dělat jinak. Navzájem se přijmout, milovat a snad se i změnit.
Recenzenti málokdy zůstávají vůči snímku vlažní. Buď je naštval nebo nadchl. Nespokojení kritici píší, že písně se moc nepovedly, vyprávění je schematické, dialogy strnulé, poselství povrchní. Stejně tak je tu ale řada vyloženě nadšených recenzí, co píší o slastně bizarním žánrovém slepenci, co je odvážný, vzrušující, originální a syrový. Pozitivní kritici slibují precizně zpracovaný zážitek, kterému je možná třeba přijít na chuť a dostat se pod pokličku, ale pokud se vám to povede, je to extrémně uspokojivý zážitek.
V hlavních rolích vystupují Tilda Swinton, Michael Shannon, George MacKay a Moses Ingram. Scénář spolu s režisérem napsal Rasmus Heisterberg (Královská aféra), písně Joshua Schmidt. Po kolečku na festivalech má teď o víkendu film premiéru v amerických kinech. Bohužel, na termín v Česku nebo na VOD stále čekáme.
Podklady a foto: Neon
