Režisér Asif Kapadia začal celovečerní filmy točit až po přelomu letopočtu (předtím dělal kraťasy), ale za tu dobu už na sebe stihl upozornit jako výrazný dokumentarista. Za Amy (o zpěvačce Winehouse) získal Oscara, vedle toho natočil ceněné snímky Senna nebo Diego Maradona. Podílel se na seriálu Davida Finechera MINDHUNTER: Lovci myšlenek a natočil i několik narativních celovečerních filmů, například Válečníka nebo Noční můru.
Aktuálně čeká na premiéru na festivalu v Benátkách novinka 2073, která techniky narativního filmu a dokumentu kombinuje. Distribuce o snímku říká, že to není ani čistokrevný smyšlený příběh, ani čistokrevný dokument. Je to varování. Na první pohled (trailer je na konci článku) jde dokument o hrozbách současnosti, doplněný o smyšlené, hrané scény, které ilustrují, jak by to na světě mohlo dopadnout, pokud budeme Asifem zmiňované hrozby nadále ignorovat.
Vyprávěná část je zasazená do roku 2073, kdy se zhmotnily nejhorší obavy naší současnosti. Svět ovládají libertariáni, diktátoři a samozvaní géniové ze Silicon Valley. Neexistuje svoboda ani žádný odpor. Všichni jsou monitorovaní a nepohodlní jedinci se běžně ztrácejí. Spálené oranžové nebe křižují hlídkové drony, po zuby ozbrojená policie projíždí ulicemi a přeživší se ukrývají v podzemí, kde si obtížně snaží vybavit, jaké to bylo žít svobodně a s nadějí. Protagonistkou téhle linky filmu je Ghost, jedna z přeživších, která se snaží ukrývat před všudypřítomným dohledem v ruinách dystopického Nového San Francisca. Smyčka kolem ní se však stahuje, zatímco ji provázejí noční můry z minulosti.
Ta minulost je shodou okolností naší přítomností, ve filmu pojednanou skrze dokumentární záběry. Ty přibližují největší hrozby dnešní doby: Celosvětový úbytek demokracie, posilování autoritářství, minimálně regulované technické giganty, všudypřítomné technologické špiclování, nerovnost a klimatickou změnu. Snímek 2073 se nás snaží přesvědčit, že pokud se současnými hrozbami nezačneme něco dělat, mohla by nás čekat tak temná budoucnost, jakou film vykresluje.
Kapadia říká, že inspirací pro vykreslení dystopického světa budoucnosti pro něj byl snímek Rampa z roku 1962, v němž se cestovatelé časem z doby po třetí světové válce vydávají do minulosti, kde se snaží získat nezbytné suroviny. Prvotním impulsem pro natočení 2073 nicméně byl Brexit, k němuž se Británie dopracovala skrze lži a korupci. Asif v ten moment zatoužil natočit snímek, který mu pomůže pochopit, proč se svět víc a víc podvoluje lžím, autoritářství a násilí. Natočil rozhovory s novináři z celého světa a všech se ptal, zda trpí stihomamem, nebo se opravdu na světě něco děje. Všichni novináři se shodovali, že pozorují slábnutí demokracie, v němž svou roli hrají technologie a destrukce ekosystému. Film se pokouší jednotlivé dílčí potíže celého světa spojit v jednom filmovém celku.
Čtěte také: Humane: V přeplněném světě lidé musí páchat „dobrovolné“ sebevraždy
V hrané části filmu vystupují Samantha Morton, Naomi Ackie a Hector Hewer. Na scénáři spolupracoval Tony Grisoni (Strach a hnus v Las Vegas, Krajina přílivu, Muž, který zabil Dona Quijota, Mladý papež). Kameramanem snímku je Bradford Young, jenž byl nominovaný na Oscara za Příchozí. Světovou premiéru má film zítra v Benátkách, další distribuce zatím není oznámena.
Podklady a foto: Neon
