Na úvod je třeba předestřít jednu důležitou skutečnost. Budeme se bavit o severoamerických kinech. Tam je návštěvnost nejlépe zdokumentovaná a zanesená do tabulek. Nejlépe se tam sleduje kontinuální vývoj. Nicméně americké trendy se dříve či později nějakým způsobem přenesou i na mezinárodní rámec, navíc filmová studia podle lokálního trhu stále řídí celou řadu svých rozhodnutí, popřípadě víc cílí na mezinárodní trhy a mění tak skladbu svojí nabídky.
Jaká tedy byla loni v amerických pokladnách situace? Přesně taková, jakou byste mohli předpokládat podle černých prognóz, které mluví o tom, že se diváci postupně přesouvají k dalším druhům zábavy. Při pohledu na samotné tržby to tak zdánlivě nemusí vypadat. 11, 066 miliardy dolarů je druhá nejvyšší částka, jakou kdy severoameričané za lístky utratili. Nicméně to nezohledňujeme inflaci a stoupající cenu vstupenek, která se loni vyšplhala na téměř 9 dolarů. Pokud tohle započítáte, tak zjistíte, že se prodalo (podle odhadů Box Office Mojo) za rok 2017 v Severní Americe 1, 239 miliardy vstupenek.
To je skoro o 6% méně než v roce 2016 a nejméně od roku 1992, kdy se prodalo 1, 173 miliardy vstupenek. Možná si řeknete, že každý rok je přece unikátní, někdy se urodí hitů méně, jindy více, výkyvy jsou přece běžné. Když si ale za oněch 25 let od roku 1992 uděláte průměr, vyjde vám 1, 422 miliardy. A tenhle průměr navyšují především starší ročníky, naposledy se mu podařilo přiblížit v roce 2009, kdy bylo prodáno 1, 412 miliardy vstupenek. Sestupná tendence tedy je patrná. A vyvažovat ji donekonečna navyšováním cen nepůjde.
Ve světle takových čísel tak nepřekvapí, když vidíme snahu velkých studií produkovat především bezpečné hity, zaměření na mezinárodní publikum či volání po uvádění kino-filmů také v domácnostech. Existuje nějaké jiné řešení? Samozřejmě, jako obvykle se nabízí kacířská myšlenka: Nabízet tak dobré filmy, jaké prostě všichni budou chtít vidět. Ty filmy pořádně zpropagovat a promítat je v kinech v důstojných podmínkách za normální cenu. Zní to možná jako hodně prázdná rada, na druhou stranu se sluší podotknout, že loni do amerických kin vstoupilo 722 filmů a loni dokonce 736. Dlouhodobý průměr od roku 1992 je přitom 581, přičemž nahoru tohle číslo táhnou především poslední roky. Takže opravdu: Nestálo by za to uvádět méně filmů, ale pořádných a pořádně?
Zdroje: Public Domain Pictures, Box Office
