- Recenze filmů
- Poslední komentované
12
ČLÁNEK
| 21.11.2024 20:58
1
ČLÁNEK
| 21.11.2024 07:50
2
ČLÁNEK
| 20.11.2024 17:23
1
ČLÁNEK
| 20.11.2024 15:25
5
ČLÁNEK
| 20.11.2024 15:17
Jinak souhlasím s Jaaarou a jeho rovinami, toho schoulení do klubíčka á la matčinina lůna jsem si taky všiml a spojil si to s vývojem postavy a konečním "postavením se na vlastní". Prostě paráda. Je fakt, že žádné velké "oooooooo" jsem si neodnesl, ale Gravitace mi dala vše, co jsem od ní a celkově filmů tohoto typu čekal. Kdyby se to striktně drželo všech fyzických pravidel, taková pecka by to nebyla. Pro mě brilantní práce. A Sandra byla skvělá, oproti trailerům, kde jsem na rozdíl od ostatních moc těch emocí neviděl a ani jsem jim nevěřil, mě film i po téhle stránce uchvátil. Ale abych to nepřechválil, jak říkám, na zadek mě to posadilo, ale nepo*ral jsem se.
2) Nesrovnávej nesrovnatelné. Neexistuje žádná absolutní škála. Od každého typu filmu člověk očekává něco úplně jiného, každý film uspěje jinak v tom, co si předsevzal. Napínavá dramata o přežití nejsou lepší než destrukční popcornovky. A destrukční popcornovky nejsou lepší než napínavá dramata. Takhle to postavené není. Jsou lepší a horší destrukční popcornovky a lepší a horší dramata o přežití.
A jinak ano, na svém hřišti pro mě opravdu je Pacific Rim zhruba na té úrovni, jako Gravitace na svém. Směšného na tom není zhola nic.
nemusíš být filmově erudovaný (škatulkování lidí bývá zpravidla neproduktivní - já se vůči tobě nevymezuji, to spíš ty), abys v příběhu našel vícero motivů (rovin) než jen prosté "Sandra ve vesmíru bojuje o život". Jasně, ten survival motiv je dominantní, leč stejně zajímavé je sledovat právě ono emancipační schéma hlavní hrdinky (vývoj postavy vzhledem k rozpoložení na začátku a na konci filmu). Eventuálně sledovat symbolickou analogii životního cyklu právě s určitým osvobozením se a dospíváním postavy - od momentu, kdy Sandra leží stočená na dveřích podobně jako v matčině lůně až po explicitní postavení se na nohy na samém konci filmu. Současně mě zaujaly změny jejího vnitřního rozpoložení (hledaní motivace a přerod), což je spojeno především s onou tragickou událostí v jejím životě. Kontrast totální frustrace a rezignace na osobní život a pudu sebezáchovy a odhodlání. Já jsem si tam našel spoustu motivů / rovin, které ten vcelku prostý příběh posouvají někam dál.
P.S.: Nikdo nikoho nepoučuje, tudíž ten "sarkastický tón" není nutný. Diskuze je od toho, aby zde lidé formulovali a "zhmotnili" svoje prožitky z filmu [tohle vlastně poučování trochu je ;-)]. To, že ty jsi nic nevyplodil, ještě neznamená, že se ostatní (v tomto případě já) nechtějí podělit o svoje subjektivní dojmy. Zvláště v případě snímku, jenž mě opravdu hodně oslovil.
které roviny máš na mysli? Pouč mě prosím, nejsem tak filmově erudovaný jako ty.