Úžasňákovi zrovna nepatří k mým nejoblíbenějším animákům, ale obecně vzato mám animované filmy hodně ráda a u velkého množství z nich je podle mě naprosto zjevné, že děti nejsou jedinou (a často ani primární) cílovkou. Spíš je to tak nějak "rodinní zábava" pro vícero generací. A nemusí to být rovnou "extrémy" typu Buchty a klobásy, nebo nějaké animované adaptace drsnějších komiksů či experimentální detektivky a thrillery. I takové "normální" animáky jako je např. Coco, Vzhůru do oblak, V hlavě nebo Zootropolis vnímám jako filmy, u kterých se sice děti nejspíš nebudou nudit a něco pro sebe si na nich najdou, ale veškeré detaily, dějové linky a důležité myšlenky skryté v podtextu nikdy nemůžou plně docenit. Problematika vztahů, stáří, smrti, dospívání nebo např. sociální diskriminace, která v těchhle filmech hraje poměrně důležitou roli, to jsou prostě pro běžné dítě z prvního stupně ZŠ (nebo dokoncei mladší) prozatím neprozkoumané oblasti k jejichž pochopení musí teprve vyspět a vyzrát. A dost možná si musí i něco odžít, aby dokázalo pobrat chování některých postav a určité dějové zvraty.