Úžasňákovi zrovna nepatří k mým nejoblíbenějším animákům, ale obecně vzato mám animované filmy hodně ráda a u velkého množství z nich je podle mě naprosto zjevné, že děti nejsou jedinou (a často ani primární) cílovkou. Spíš je to tak nějak "rodinní zábava" pro vícero generací. A nemusí to být rovnou "extrémy" typu Buchty a klobásy, nebo nějaké animované adaptace drsnějších komiksů či experimentální detektivky a thrillery. I takové "normální" animáky jako je např. Coco, Vzhůru do oblak, V hlavě nebo Zootropolis vnímám jako filmy, u kterých se sice děti nejspíš nebudou nudit a něco pro sebe si na nich najdou, ale veškeré detaily, dějové linky a důležité myšlenky skryté v podtextu nikdy nemůžou plně docenit. Problematika vztahů, stáří, smrti, dospívání nebo např. sociální diskriminace, která v těchhle filmech hraje poměrně důležitou roli, to jsou prostě pro běžné dítě z prvního stupně ZŠ (nebo dokoncei mladší) prozatím neprozkoumané oblasti k jejichž pochopení musí teprve vyspět a vyzrát. A dost možná si musí i něco odžít, aby dokázalo pobrat chování některých postav a určité dějové zvraty.

:D já na to mám jen jednu věc co říct. Buchty a klobásy a zděšený výraz rodíčů v obličeji když zjistili, že animovaný film nerovná se pohádka pro děti.
Už ani jednička Úžasňáků nebyla tak úplně pohádka a měla daleko větší přesah spíš pro dospělý.

A když jdeš na to do kina tak je tam 90 procent malých dětí což je cílovka tak pro koho to teda je? To už takový Příběh Koček je drsnější, když je tam scéna jak chce tu kočku upálit a udělat si z ní sochu a skoro se mu to povede.

Ricmont tak to si počkej až bude animák Invincible, to je neskutečný gore a ještě ten Diablo seriál

Tohle je ale normální. Jakmile je něco animované automaticky se to řádí jako tvorba pro děti. Vemte si takový Pokémony. Seriál kde zvířata uvězněna v pokeballech bojují proti jiným. Vážně se dá něco takového brát jako dětský pořád?