Cameron Crowe po šesti letech režijní přestávky (jeho posledním filmem byl Elizabethtown z roku 2005) natočil milý, rodinný film. Mnozí mu to mají za zlé a volají po časech Jerryho Maguira či Vanilkového nebe. Podstatné ovšem je, že pokud vám nevadí trocha toho kýče a limonádovosti, je právě Koupili jsme zoo ideálním filmem pro nabití baterek.
Benjamin Mee (Matt Damon) a jeho dvě děti se vzpamatovávají ze smrti manželky a matky. Ustavičné potíže se synem vyvrcholí vyhazovem ze školy a zdrcený otec se rozhodne pro radikální řešení rodinných problémů: Aby on i děti unikli vzpomínkám, přestěhují se. A jediný dům, který splňuje jejich představy, má docela neopomenutelný bonus: Patří k němu zoo. Benjamin, bývalý novinář a povahou vždycky tak trochu dobrodruh, se rozhodne zoo opravit znovu otevřít. Pomoci mu s tím má personál skládající se z docela milých figurek a jedné sličné ošetřovatelky (Scarlett Johansson), ale také jeho ustavičně remcající bratr (Thomas Haden Church). Komplikace naopak představují peníze, nezkušenost hlavního hrdiny, zvířata, poněkud komplikovaný vztah se synem a krátící se čas do závěrečné revize.
Tenhle film není pro cyniky
Cameron Crowe si je moc dobře vědom toho, co točí a po celou dobu film drží lehké tempo. Diváci ovšem nejsou ukolébáni tím, že by se nic nedělo, ale ani zbytečně rozrušeni, když se něco nedaří. Na druhou stranu se nemusíte bát extrémní kýčovitosti nebo po trapností zavánějící komičnosti. K žádnému takovému momentu ve filmu nedojde, takže je veškeré dojímání, fandění i záplava dobré nálady, kterou ve vás vyvolá, naprosto obhajitelná. Pokud ovšem nejste tím nejotrlejším cynikem. Ti by se měli Koupili jsme zoo obloukem vyhnout.
Film je adaptací autobiografického románu samotného Benjamina Mee, kterého hraje Matt Damon. Ten je jako poněkud idealistický otec, který se jednoduše snaží začít žít znovu, příjemně civilní a uvěřitelný a stejně tak Scarlett Johansson v džínsech, bez make-upu a hlubokého výstřihu podstatně víc sexy, než coby Black Widow v připravovaných Avengers. Dětští herci nejsou otravní, naopak, Elle Fanning a Colin Ford své scény spolehlivě utáhnou a neztrácí se ani v přítomnosti dospělých a zkušenějších.
Pokud si právě říkáte, že to přece musí mít nějaké zápory, tak ano, má. Ale jsou to zápory, které vyvolává samotný zvolený žánr. Pokud opravdu nemáte rádi podobné filmy, je velká pravděpodobnost, že se vám nebude líbit ani Koupili jsme zoo. Postavy vám mohou připadat poněkud černobílé, nebo nezajímavé, svět příliš snadný a krásný. Ano, tohle všechno vás může napadnout, ale jak znovu opakuji, tohle vše jde ruku v ruce se zvoleným žánrem. A pokud režisér tohle vše dokáže umně zamaskovat, takže to většině diváků ani nebude připadat jakkoliv rušivé, je vše v naprostém pořádku. Stejně tak můžeme hovořit o zvolené stopáži. Dvě hodiny jsou naprosto ideální.
Verdikt
Koupili jsme Zoo je přesně tím filmem, který vám dokáže zvednout náladu, když mu dáte šanci. Ano, je to svým způsobem naivní a poněkud kýčovitá podívaná se zvířátky a roztomilými dětskými herci. Všichni se tu mají rádi a problémy se vyřeší ještě dřív, než naplno propuknou. Ale proč ne? Při záplavě akčních filmů, hororů a brutálně upřímných dramat je lehce stravitelný, vtipný a milý film pro celou rodinu něčím naprosto ojedinělým. A docela potřebným.
