Vidět film zadarmo doma v perfektní kvalitě pár dní po premiéře tak nikdy nebylo jednodušší. Určitě bude existovat skupina diváků, kteří by v současnosti vyrazili do kina za peníze, protože na film zkrátka nechtějí čekat, a tak jim nic jiného nezbývá. V novém systému už je ale dvoutýdenní čekání nezabije a počkají si na pirátskou verzi. Navíc nikdo zatím nezmiňuje, jak to bude s regionálním rozparcelováním světa. Pokud čerstvé novinky nebudou těch pár týdnů po premiéře dostupné všem na světě bez rozdílu, tak se pirátství nepotírá, ale naopak se mu vytváří živé podhoubí. Jen ti největší poctivci budou čekat na oficiální lokální uvedení, zatímco zvědavci budou mít už dávno film ve vysoké kvalitě zpirátěný. A samozřejmě nesmí být film zveřejněný celosvětově jen tak, v každé zemi musí premiéry být uváděny s lokální jazykovou podporou, jinak se konzumenti zase budou obracet na šedou zónu internetu.
Jeden ze šéfů Sony, Michael Lynton, je přesvědčený, že kino je komunitní zážitek, podobně jako koncert nebo sportovní utkání. Že lidi se prostě chtějí setkávat mimo domovy a budou to dělat i nadále. Co když se ale pan ředitel mýlí a nový model distribuce navštěvování kin zásadně ovlivní? To je možná problém lidí, kteří si život bez kina nedovedou představit a většina filmových diváků si s televizními obrazovkami perfektně vystačí. Ale co když tohle všechno zásadně ovlivní celý filmový průmysl?
Poku by se diváci začali z kin stahovat do svých domovů, budou mít kina sice nějaké peníze z poplatků od filmových studií, ale nikde není řečeno, zda poplatky dokážou pokrýt ztráty z ušlého vstupného úplně a jakým způsobem si je mezi sebou kina (největší řetězce) rozdělí. Navíc kina mají většinu příjmů z prodeje občerstvení a to si bude kupovat méně lidí. Je tedy docela dobře možné, že kina začnou upřednostňovat velkolepé spektákly. U těch i ti největší stahovači často mají pocit, že se je vidět v kině vyplatí. Dostanete větší obraz a prostorovější, hutnější zvuk. K tomu kina lákají na různé vychytávky, jako jsou 3D, IMAX, 4DX apod. Zkrátka neplatíte jen za film, ale i za nějakou přidanou hodnotu v podobě bombastičtějšího zážitku.
Nabídka kin se tedy může zeštíhlit a zjednotvrnit. Místo tří projekcí nových Transformerů jich bude kino nabízet pět. Na filmy jako jsou komedie, konverzační dramata nebo nenápadné detektivky, na které lidem nevadí koukat na malé obrazovce, najedou nebude v kině místo a roztočí se začarovaný kruh. Filmy uvidí míň lidí, utrží míň peněz, studia budou mít míň důvodů je vyrábět. O velkofilmy bude v kinech stále zájem, navíc z nich jde vyrábět atrakce v zábavních parcích a hračky, tedy doplňkové produkty, na kterých jde těžit další peníze a pokrýt tak ztráty ze všech těch „menších“ filmů, které si najednou diváci budou pouštět jenom doma. A když už na tu detektivku stejně všichni koukají doma, má smysl se omezovat na dvě hodiny? Není lepší postavy pořádně prokreslit a natočit rovnou pětidílnou minisérii?
To už se samozřejmě pouštím do spekulací, na druhou stranu se něco podobného vlastně děje už teď a dokážu si představit, že přesunutí části diváků domů tenhle proces nadále urychlí a zesílí. Pokrok nicméně nezastavíš a pokud se diváci chtějí na pohyblivé obrázky koukat hlavně doma, nikdo s tím nic nenadělá, trh se může jen dříve či později přizpůsobit. A až to přizpůsobování začne, filmový průmysl to nějakým způsobem změní. Neříkám, že k horšímu nebo k lepšímu, ale změní.
Téma je to hutné, takže se budeme těšit na vaše názory. Chtěli byste mít možnost vidět kino film už dva dny po premiéře doma? Byla by cena troj až šestinásobku vstupenky do kina přijatelná? Jak by takový distribuční model zahýbal s pirátstvím? A změnilo by se výrazně chování diváků a to, jaký typ filmů se točí?
