Tye Sheridan (X-Men: Apokalypsa) si v neo-noirové kriminálce Detour zahrál zdánlivě naivního studenta práva Harpera, který je posedlý myšlenkou, že jeho otčím způsobil strašlivou havárii, která uvrhla jeho matku do kómatu. Když svoje podezření utápí ve whisky, zapovídá se s prchlivým podvodníčkem Johnnym (Emory Cohen) a se striptérkou Cherryl (Bel Powley), která ho doprovází. Když se ráno Harper vzbudí, tak než si stačí uvědomit, na čem se vlastně včera v alkoholickém opojení s násilnickou dvojicí domluvil, stojí mu oba dva za dveřmi. Následuje příběh o vraždě a zradě, ve kterém nikdy nemá být jasné, čemu vlastně můžeme věřit.

Napomáhat tomu bude především specifický styl vyprávění, kdy nám film nabídne vždycky dvě verze jedné situace. To je zajímavé už z psychologické hlediska (Schválně – kolikrát v životě jste si představovali, jak by asi daný moment vypadal, kdybyste se zachovali jinak?), ale také z vypravěčského. Ostatně, podle prvních festivalových ohlasů je právě rozvětvená struktura největší devizou celého filmu. Samotný příběh prý až tak objevný není, ale jeho podání, atmosféra i herci mají něco do sebe. Režisér Christopher Smith ostatně podobně hravé narativy má rád, v roce 2009 jste mohli vidět jeho thriller Triangle, ve kterém si pohrál s motivem časové smyčky, ve které se zároveň staly všechny předchozí verze. Natočil také Černou smrt se Seanem Beanem nebo horor Metro. Film jde do kin a na VOD 20.1. 2017, tak budeme zvědaví, jak si režisér s motivem dějových odboček pohrál. Co myslíte vy? Dá se podobný nápad na plátně pořádně využít?