Filmový festival Mezipatra, jenž se zaměřuje na snímky s LGBT+ tematikou, již za sedmnáct let jeho existence není potřeba představovat. Z malého brněnského festivalu Duha nad Brnem Mezipatra za několik let vyrostla v akci s patřičným respektem a těší se vysoké popularitě. Ani letos nebudou diváci a divačky ochuzeni o vynikající celovečerní hrané snímky a dokumenty. Zde je malá ochutnávka.
Jako zahajovací film bude na Mezipatrech uvedeno rakouské drama Kocour, které si získalo nebývalou pozornost na letošním Berlinale. Snímek režiséra Händla Klause o vzájemné nedůvěře ústředního páru si vysloužil nebývalé ovace a cenu Teddy za nejlepší queer film.
Stranou pozornosti by neměla zůstat ani americká nezávislá road movie Lovesong. Mladou maminku Sarah nečekaně navštíví dlouho neviděná kamarádka Mindy, jež ji přesvědčí ke spontánnímu výletu, který všem změní jejich životy. Režisérka So Yong Kim zde vsadila nejen na jemnou romantiku, ale především na kvalitní herecké výkony Jeny Malone a Riley Keough.
Když se řekne Mezipatra, pravidelným návštěvníkům se vybaví jedno režisérské jméno, které je s tímto festivalem už několik let spojeno. Ano, režisér slavných Imaginárních lásek a Mami! Xavier Dolan přichází s novým filmem Je to jen konec světa. Téma „každý člen rodiny má svého kostlivce ve skříni“ jistě není nové (ostatně ho řeší i předchozí Dolanovy snímky), ale pod Dolanovým soustředěným režijním vedením i tak jde o jednu filmových událostí roku. Mladý nonkonformní tvůrce si tentokrát sehnal neskutečně luxusní francouzské obsazení. Posuďte sami: Gaspard Ulliel, Vincent Cassel, Marion Cotillard a Léa Seydoux. Xavier Dolan má na Mezipatrech skvělou fanouškovskou základnu, která si letos určitě přijde na své.
Sex u handicapovaných lidí je něco, o čem se většina z nás bojí nejen mluvit, ale i jen na to pomyslet. Přitom handicapovaní lidé mají stejné touhy a sexuální potřeby jako jejich zdraví spoluobčané. A stejně tak i handicapovaní mohou být příslušníky LGBT komunity. Nejen o tom je španělský dokument s provokativním názvem Yes, We Fuck!. Lidé, které v tomto dokumentu uvidíte, si zaslouží maximální obdiv za to, že o tak citlivých záležitostech dokázali otevřeně promluvit.
Ani letos nebude chybět několik starších snímků, jež reflektují, jak se na homosexuály a transgender osoby nahlíželo v minulosti. Publikum se může těšit na legendární německý snímek z roku 1999 Aimée a Jaguár. Milostné drama novinářky Felice a manželky nacistického důstojníka Lily Wurst patří k základnímu kánonu lesbického filmu a je nepochybné, že si své publikum najde i u současné mladé generace.
Vzhledem k tomu, že v poslední době Spojené státy obnovují diplomatické styky s komunistickou Kubou, tak je uvedení slavného kubánského koprodukčního filmu z roku 1993 Jahody a čokoláda více než příhodné. Téma homosexuality je na Kubě víceméně tabuizováno, byť poměry se v současnosti nepatrně zlepšily. Každopádně vášnivé drama o netypickém vztahu nadšeného revolucionáře Diega a disidenta Davida získalo nominaci na Oscara a přes zmíněnou tabuizaci patří k nejnavštěvovanějším filmům kubánské kinematografie. Je jen dobře, že Jahody a čokoládu uvidí na plátně i české publikum.
I film může změnit zákony. O tom se mohli přesvědčit v šedesátých letech minulého století diváci ve Velké Británii po uvedení snímku Oběť, jenž bude na letošních Mezipatrech promítnut v nové a restaurované digitální kopii. Kontroverzní snímek o mladém právníkovi (hraje ho Dirk Bogarde), který se rozhodne potrestat vyděrače svého tajného milence, nejprve vyvolal obrovský skandál a posléze přispěl k dekriminalizaci homosexuality ve Velké Británii. Stalo se tak v roce 1967, šest let po dekriminalizaci homosexuality v Československu.
Jako závěrečný snímek si mezipaterská dramaturgie připravila skutečně filmovou lahůdku – slavný debut Johna Camerona Mitchella z roku 2001 Hedwig a Angry Inch. Mladík Hansel (ztvárněný samotným režisérem) kvůli emigraci z NDR musel podstoupit operaci změny pohlaví, která se ale moc nepovedla, takže v Americe cestuje jako Hedwig a chce se setkat s rockerem Tommym Gnosisem, jehož si zahrál Michael Pitt. Ti dva pak vytvoří nezapomenutelnou dvojici. Od natočení tohoto skvělého muzikálu uplynulo už patnáct let a Hedwig a Angry Inch má podobný kultovní status jako jiný americký muzikál – Rocky Horror Picture Show z roku 1975, jenž byl uveden na loňských Mezipatrech. Kdo neviděl, určitě se má na co těšit.
Samozřejmě je nutné připomenout, že letošní Mezipatra se konají od 3. do 10. listopadu v Praze a od 11. do 18. listopadu v Brně. Veškeré informace o uvedených filmech, jakož i o dalších projekcích a nefilmových akcích spojenými s letošními Mezipatry najdete na stránkách www.mezipatra.cz.
