Letos to s horory v kinech zatím příliš slavné nebylo. Sama nocí tmou je artová podivnost, která straší jen okrajově a sedne málokomu. Festival otrlého diváka je určen především žánrovým fajnšmekrům. Pak se na plátnech objevila Žena v černém 2, která dost nudila, a český Ghoul, jenž na tom byl hodně podobně. Aktuální Vzkříšení démona (The Lazarus Effect) celkem uteče, ale o nějaké zásadní napravení pověsti žánru se nejedná.
Nejsem si jistý, zda má smysl chodit kolem horké kaše, když trailery prozrazují o ději prakticky všechno, ale stejně se pokusím odhalit co nejméně. Skupina vědců vymýšlí sérum, které oživí mrtvé. Hrdinové sice vykládají cosi o tom, že chtějí chirurgům zlepšit podmínky při záchraně právě umírajících pacientů, ale ve skutečnosti ve filmu vytahují z ledničky dávno mrtvá zvířata a jednoduše se je pokoušejí přivést zpět k životu. Nakonec je živá voda na světě a podaří se s ní oživit jednoho psa a později i člověka. Ze záhrobí se ale nikdo nevrací ve zrovna dobré náladě a uzavřená laboratoř se záhy změní v krvavá jatka.
Naprostá většina filmu se odehrává v odříznuté laboratoři, ze které není úniku a víc než na atmosféru se Vzkříšení démona spoléhá na lekačky, příležitostný znepokojivý výjev a vraždění. Žel, ani jedno z toho není nikterak zvlášť originální. Veškerá bafnutí jsou předvídatelná dlouho dopředu a sází především na náhlý hlasitý zvuk. Znovuzrození „Lazarové“ se chovají lehce nepřirozeně a občas vidíme vizi zlého snu, ve které nesmí chybět dlouhá chodba a malá holčička, ale povětšinou si filmaři vystačí s tím, že jednu z postav oddělí od zbytku skupiny a pošlou ji někam do tmy.
Největším zklamáním jsou však likvidace jednotlivých hrdinů. Vedle Hráčů se smrtí totiž dává Vzkříšení démona vzpomenout také na Akiru či Všemocného, když se znovuzrození vracejí mezi živé s telekinetickými a telepatickými schopnostmi. Není tak nouze o pohybování objekty silou vůle, čtení myšlenek, vytváření iluzí či levitaci. Prakticky neomezeného potenciálu se však nikdy nedaří pořádně využít a vraždící živý mrtvý se spíš schovává a pak nečekaně zasahuje rychle ze zálohy, než aby rozpoutal skutečné peklo.
Dost možná je to všechno otázka rozpočtu, protože Blumhouse Productions (Paranormal Activity, Očista) snímek točily svým obvyklým způsobem, kdy několikamilionový rozpočet v kinech hravě zmnohonásobí. Několik málo místností se často topí ve tmě, momenty, které si žádají triky, jsou kvůli blikajícím světlům vidět jen na pár vteřin. Dál náklady srazí i záběry z bezpečnostních kamer a kamery mladé dokumentaristky, které čas od času prokládají záběry z plnohodnotné filmové kamery.
Minimum postav je v podobných filmech nutností, malá skupinka je nicméně největší devizou celého snímku. Tedy, ne že by postavy byly nějak zajímavě napsané, vesměs jde o panáky, kteří přišli zemřít, nicméně je všechny hrají charismatičtí herci, díky kterým hodina a čtvrt v kině uteče poměrně příjemně. Mladá dokumentaristka (Sarah Bolger - Tudorovci, Once Upon a Time) ve filmu slouží čistě k tomu, aby se v laboratoři objevil někdo nový a tou úplně nejstupidnější cestou šlo skrze ni ládovat do diváků expozici. Ve vědeckém týmu pak pracují Olivia Wilde (Dr. House, Rush), Mark Duplass (Vlastní zbraň podmínkou, , Evan Peters a Donald Glover, skutečně tedy veskrze příjemná společnost.
Pokud se dá v generickém hororu o hrátkách na Boha a vraždění pomocí telekinetických sil najít ještě nějaké plus, pak je to určitě tempo. Vzkříšení démona má hodinu dvacet, na nic se nečeká, všechno postupuje bez příkras k jednoduchému konci, takže se neustále něco děje a na nudu navzdory nedostatku originálních nápadů vlastně ani není čas. A docela se povedly některé skladby ze soundtracku od Sarah Schachner, která svými elektronickými agresivními aranžemi vzdáleně připomíná některé tracky od Marca Beltramiho nebo Cliffa Martineze.
Verdikt
Vzkříšení démona je naprosto standardní vyvražďovací horor, který dokáže vzbudit zvědavost hrátkami s vědou a telekinetickými silami, ale nikdy je nedokáže plně využít. Podobné náměty se v hororech nevidí úplně často, jinak ale ve snímku chybí cokoliv nového, neotřelého nebo nečekaného. Rychlé tempo a sympatické obsazení na druhou stranu ze Vzkříšení dělají lehce stravitelnou jednohubku pro fanoušky obsazených herců nebo pro všechny ty, kteří se sice svým způsobem bojí rádi, ale opravdu povedené horory jsou pro ně až příliš infarktové.
