Nejprve Hollywod šil dospívajícím divačkám na míru adaptace fantastických románů pro mládež, teď pro ně má tragická dramata o lásce a dospívání. V červnu jsme viděli Shailene Woodley zápasit s rakovinou, teď koktejl romance, smrti a středoškolského života usrkává také na Chloë Grace Moretz.
Pro spoustu diváků už bude Chloë navždycky narušená drsňačka Hit-Girl z komiksovky Kick-Ass, v dojáku Zůstaň se mnou si zahrála naopak poměrně křehkou a naprosto normální puberťačku Miu. Je trochu plachá, téměř posedlá hrou na violoncello a rodiče byli ještě nedávno zhýralí rockeři. Jinak je ale Mia rodinou milovaná, slušná dívka, jejímž největším hříchem je vysedávání nad přeslazenou kávou. Daleko větší obrátky její život nabere ve chvíli, kdy jí poblázní hlavu nevyzpytatelný kytarista Adam (Jamie Blackley). To všechno je ale minulost. Teď leží Mia po těžké autonehodě v komatu a na všechno si retrospektivně vzpomíná. Na hraně mezi životem a smrtí se musí rozhodnout, jestli chce dál bojovat s chlácholivou nicotou a právě prostřednictvím vzpomínek film vysvětluje, proč její rozhodnutí nakonec bylo takové, jaké bylo.
Dramatická premisa je způsob, jak příběh ozvláštnit a nacpat do něj větší množství srdceryvných scén. Nebýt netradiční struktury vyprávění, měli bychom v rukou naprosto obyčejnou romanci, ve které se pár dá dohromady, velice se miluje, narazí na potíže, ale rychle na ně zase zapomene, když je život přebije daleko závažnějším protivenstvím. Ve scénách z nemocnice občas dojde na ždímání emocí, když přijdou za spící Miou návštěvy. Většinou ale jenom sledujeme Chloë Grace Moretz, kterak jako bosý duch pobíhá po bílých chodbách a snaží se vyděšeně zjistit, co se děje s jejím tělem a s rodinou, která havarovala společně s ní.
Film se asi snaží říct, že Adam je tím kdo může Miu přesvědčit, že je na světě hrozně moc věcí, kvůli kterým stojí za to žít. Jenže Zůstaň se mnou vyznívá spíš jako příběh o holce, která se rozhoduje, jestli to má zabalit nebo se vrátit mezi živé kvůli klukovi... Jakoukoliv hodnotu tak lze hledat pouze ve všech těch „obyčejných“ scénách ze života dvou milenců, které se netradiční struktura příběhu snaží tak zoufale okořenit.
Vlastní románek mezi Adamem a Miou ale působí skoro stejně vypočítavě, jako slzopudná retrospektivní konstrukce, na kterou je navěšený. Hrdinové mezi sebou nevedou snad jedinou normální konverzaci, i když se film snaží tvářit, jak je strašně trendy a rozumí současným teenagerům. Místo přirozených dialogů si postavy vyměňují kýčovité fráze, každý moment má tu správnou dramatickou pauzu, každá věta nese pointu a „vnitřní moudro“. Jako by rozhovory nevedly děti, ale životem zocelení dospělí, kteří ke každé situaci mají analytický komentář. Skuteční dospělí se pak snaží být hrozně cool a velcí kámoši, což je někdy trapné autenticky a jindy jenom trapné.
Asi netřeba dodávat, že všechno ve filmu je neskutečně vyumělkované a příběhu chybí jakékoliv hrany. Mia je vždy dokonale nalíčená, i když se u ní doma stavíte uprostřed noci. Adam je veliký rocker, který ze sebe v písních potřebuje dostat velkou životní bolest, ale na pódiu je jeho muzika vždycky dost melodická a líbivá na to, aby se třináctileté holky v kině nelekly. Veliké problémy ve vztahu zamilovaného páru nastanou ve chvíli, kdy život tlačí obě postavy malinko jiným směrem a scénář jednoho z milenců z ničeho nic donutí k dětinskému výstupu. A to všechno samozřejmě musí téměř neustále komentovat otravný voiceover, nejspíš proto, že vnitřní monology hrdinka vedla v knize. Ve filmu by šla většina situací osvětlit nějak jinak, popřípadě Mia rovnou pouze popisuje to, co naprosto očividně vidíme na plátně!
Na druhou stranu, co si budeme povídat, když se scénář takhle moc snaží udělat všechno „správně“ a za každou cenu chce zanechat dojem, občas to prostě vyjde. Půlka scén sice je řečovitá a vyloženě prefabrikovaná, jenže té druhé polovině jednoduše nejde nepodlehnout. Ve vší své kýčovitosti chodí Zůstaň se mnou až příliš jistě po ověřených cestičkách, než aby bylo možné zachovat stoprocentně chladný odstup (Alespoň tedy, pokud jste taková citlivka, jako já ;-) ). Hodně tomu pomáhají i herci.
Chloë Grace Moretz se do role zakřiknuté Mii úplně nehodí, ale její společnost je jednoduše příjemná. Něco podobného se dá říct i o Jamiem Blackleym, který vzhledem nevybočuje z řady standardizovaných hezounků, ale aspoň to není otravný machr nebo slizák, jak se u podobných rolí často stává. Daleko zajímavější je obsazení ve vedlejších rolích. Liana Liberato je v roli nejlepší kamarádky správný poděs, Mireille Enos a Joshua Leonard hipísáckým rodičům propůjčují vřelost a smysl pro humor a Stacy Keach pro jednou nehraje neotřesitelného drsňáka, ale láskyplného dědečka.
Verdikt
Zůstaň se mnou je prefabrikovaná romantická pohádka, která tak moc sází na ověřené postupy a žánrová klišé, že je to sice místy dost otravné, ale povětšinou se dá romancí roztomilých adolescentů nechat strhnout. Zvlášť když se smíříte s tím, že si film na drsné drama opravdu jen hraje a ve skutečnosti je to limonáda jak poleno. Herci jsou sympatičtí, písničkový soundtrack není z nejhorších a několik kouzelných chvilek se také vykouzlit podařilo. Fanouškům podobných filmů Zůstaň se mnou nejde než doporučit, ostatní bych odkázal spíš na Hvězdy nám nepřáli nebo ještě lépe na Ten, kdo stojí v koutě.
