Streamovací gigant Netflix v posledních letech produkuje obrovské množství obsahu a z hlediska filmové tvorby doposavad mimo jiné platilo, že v žánru akčních filmů to nebyla žádná sláva. Určitě bychom našli několik nadstandardních výjimek potvrzujících pravidlo, k nimž bychom mohli bezpochyby zařadit týmovku Trojí hranice z roku 2019 s Benem Affleckem, Oscarem Isaacem a Charliem Hunnamem nebo loňskou řežbu Vyproštění s takřka "nesmrtelným" Chrisem Hemsworthem. Kladné akční body prostě Netflix sbírá spíše méně často, i když finančně projekty nešidí a nejednou má k ruce solidní tvůrčí a herecký tým. Letošní rok pak mělo u Netflixu odstartovat akční sci-fi Za čárou (Outside the Wire), v němž zadky nakopává Anthony Mackie pod režijním dohledem rutinéra Mikaela Håfströma. Očekávání rozhodně nebyla přemrštěná, jelikož trailery zrovna dvakrát nepřesvědčily, nicméně zázrak se nekoná. Obavy se totiž do puntíku naplnily.
Švédský režisér, který v minulosti dokázal několikrát zabodovat (Zlo mezi námi, Hra s nevěrou, Pokoj 1408, Plán útěku), diváka zavede do blízké budoucnosti, v níž na Ukrajině zuří válka. Agresivní Rusové jsou nepoučitelní a snaží se uzurpovat si část ukrajinského území, přičemž situaci nejvíce hrotí jistý Victor Koval, jehož jednotky se tak trošku utrhly ze řetězu a kontrolu nad ním ztratil i Kreml. Na druhé straně barikády stojí skvěle vybavená americká armáda, jež v boji často využívá jako hrubou sílu robotické vojáky. Aby to bylo ještě komplikovanější, do konfliktu zasahuje rovněž lokální domobrana a ukrajinský odboj. Ti de facto zastupují nejvíce postiženou stranu, místní obyvatelstvo. Do této zapeklité a výbušné situace, ve které je v sázce studenoválečný jaderný arzenál, se připlete pilot dronu jménem Harp, jenž je za neuposlechnutí rozkazu poslán do akce, aby si osahal tu pravou a špinavou válku. Bažanta se ihned chopí supertajný biotechnologický kapitán Leo a společně se vydají na nebezpečnou misi do zóny anarchie.
Snímek Za čárou od začátku zklamává takřka ve všech ohledech. Tvůrci divákům servírují silně nesympatického hrdinu s tváří Damsona Idrise, k němuž si člověk hledá cestu jen velmi obtížně. Znuděně působící Mackie jej coby voják budoucnosti herecky a charismatem zadupává do země od samého začátku. Zápletka se sice tváří oduševněle, leč vskutku nenabízí nic objevného, navíc vyprávění působí strašně těžkopádně, co do logiky nevěrohodně i překombinovaně zároveň a hlavně neskutečně roztahaně. Tempo hapruje a každému musí být po pár minutách jasné, že Håfström tu stopáž jednoduše přepálil. Odhlédneme-li od toho, že se jedná o klasický motiv "morálně pochybně ukotvená umělá inteligence chce za každou cenu konat vyšší dobro" a scénář pouze kopíruje stokrát lépe zpracovaná scífka, musíme se nevyhnutelně upnout k řemeslnému zpracování a akci. Naneštěstí tady fandové narazí úplně stejně.
Scenáristickou slabost dua Arash Amel a Rowan Athale vám akční sekvence nevynahradí. Sice se dočkáte řady přestřelek, pěstních soubojů, parkurových skopičin a honiček, avšak dojem kazí chabá dramaturgie - i když se Mackie bez většího úspěchu opakovaně pokouší nastartovat wickovský mód (zrychlování pohybů v bitce ničemu nepomáhá) - nešťastný střih a neobratná práce s kamerou. Ačkoliv bojoví robůtci se povedli a vizuálně dokáží zaujmout, Håfström je nedokáže v akčních pasážích adekvátně prodat. Přitom zručnější filmař by se s nimi vyřádil mnohem více a zapojil je do akce výrazně efektněji (nepřehledná přestřelka u banky hovoří za vše). Navíc občas nějaký ten efekt či výbuch zabolí do očí a exteriéry působí lacině, když připomínají bulharské lokace z jinak povedené týmovky Expendables: Postradatelní 2. Ani vizuálně tudíž žádná hitparáda a člověk se postupem času nemá o co opřít. Poněkud absurdní konec nasazuje utahané dvouhodinové nudě korunu.
Verdikt
Neradostná vize budoucnosti, v níž ve válečných konfliktech bojují po boku lidí roboti, nebe okupují drony a kde vědci stvořili dokonalého biotechnologického vojáka, skýtala značný potenciál. Režisér Mikael Håfström však nedokázal látku adekvátně vytěžit, nenabídnul byť jediný inovativní prvek a strhnout herce se mu též nepodařilo. Akční sci-fi Za čárou se tak utápí v šedivém vizuálu, nezáživné a špatně sestříhané akci a nešťastně přepálené stopáži. Mackie působí místy znuděně a brzy se v témže rozpoložení ocitne i divák. Nezbývá než doufat, že příště už Netflix zaboduje, protože tentokrát to hrubě neklaplo.
Foto: Netflix
