Možná to zní zábavně, leč opak je pravdou. Wadlow z konceptu nedokázal vytěžit vůbec nic, tudíž nejdříve sledujeme přiblblou představovačku postav, následně se seznámíme s jejich sny a posléze už jen tupou naháněčku, která je prošpikovaná zoufalými pohledy, nelogickými rozhodnutími a otřesnými dialogy. Když se pak ukáže soukromé očko s tváří Michaela Rookera, tak už si člověk říká, jestli to tvůrci myslí opravdu vážně. Korunu tomu dávají televizní výkony hereckých hvězdiček. Co předvádí Ryan Hansen či Austin Stowell, to mnohdy vídáme v céčkových produkcích brakových hororů. A nezachrání to ani půvabná Maggie Q v plavkách, na kterou se alespoň moc pěkně dívá.
Současně nutno zdůraznit, že rating byl stanoven na PG-13, takže když hrozivý chirurg se zašitou pusou chce říznout jednu z obětí do ruky, vy nic neuvidíte, protože kamera míří na její obličej. Když už se umírá, tak to vážně není žádné rodeo. Nečekejte žádné Saw či Nezvratný osud. V tomto směru tvůrci nepředvedli nic, co by stálo za řeč. Jediné, čeho budete svědky, je zmatečné pobíhání po ostrově v kombinaci s jednou vyděšenou grimasou za druhou, povrchní sebereflexí hlavních postav a postupným "rozkrýváním" pointy příběhu, jež je jasná tak od poloviny filmu.
Verdikt:
Jeff Wadlow potvrdil pověst tvůrce, jenž horory a thrillery prostě neumí. Na jeho obranu nutno přiznat, že měl k ruce vykastrovaný scénář, podprůměrné herce, žánru nedopovídající rating a hrozivě poddimenzovaný rozpočet (7 milionů dolarů). Zcela vážně jsem si chvílemi říkal, že mě někdo unesl, odvezl na Fantasy Island a sledováním promítaného filmu mě nutí prožívat si moji nejhorší noční můru. Největší obětí tak bezpochyby je platící divák.
P.S.: Není divu, že studio zrušilo ve Spojených státech klasické čtvrteční noční předpremiéry. Recenze by totiž tvůrcům zřejmě nehrály příliš do karet.