Válečných dramat se natočilo mraky, letos jsme mohli vidět už například Spielbergova přeslazeného Válečného koně. Také polská režisérka Agnieszka Holland měla pocit, že o válce už bylo řečeno dost, a že i ona sama už k tématu (u ní to byla vždy konkrétně druhá světová válka a židé) nemá co dodat – už v minulosti jsme od ní mohli vidět válečná dramata Bittere Ernte a především Evropa, Evropa, za jejíž scénář byla Agnieszka nominována na Oscara. Nicméně je dobře, že se nakonec rozhodla vstoupit do stejné řeky i potřetí, protože snímek V temnotě si také vydobyl Oscarovou nominaci – tentokrát za nejlepší neanglicky mluvený film – a rozhodně si zvýšenou pozornost zaslouží.
Snímek je inspirován skutečnými událostmi a odehrává se za druhé světové války v Němci okupovaném Lvově, tehdy ještě polském městě, ve kterém žila poečtná komunita židů. Ti jsou nejprve izolováni v ghettu a tradičně označeni hvězdami, nicméně se blíží hromadný transport, a tak se několik rodin pokouší tajně prokopat do kanalizačního systému, kde doufají, že naleznou úkryt. Ve stokách skupinka potkává údržbáře kanálů Sochu. Socha je cynický prevít, který by sice nezradil kamaráda a pro rodinu udělá první poslední, ale pro cizího nehne prstem, neváhá okrádat Němce a na židy kouká skrz prsty. Ale prachy jsou prachy, takže když se mu ve stoce připlete skupinka vyděšených a zmatených uprchlíků do cesty, neváhá jim za mastnou úplatu nabídnout pomoc. Za pravidelný desátek jim v kanálech ukáže ty nejlepší skrýše a ještě jim bude nosit proviant.
Nicméně ani schovávaní židé nejsou žádná stmelená neviňátka, jedná se o různorodou skupinku lidí s vlastními problémy a spory. Mezi sebou jsou značně znesváření, najdete mezi nimi hysterku, feťáka nebo nevěrníky. Nicméně právě fakt, že jednotlivé postavy nejsou černobílé, je na snímku ohromně osvěžující! Všechni se představují jako hříšníci, kterří snadno podléhají vášním a slabostem a cestu k divákovi si musí teprve pracně zasloužit. O to víc vás pak zasáhne, když jsou postavy v nebezpeční, nebo se jim naopak něco povede.
Vedle uvěřitelných postav a přesvědčivých hereckých výkonů se můžete těšit i na dobře gradovaný děj, kdy se nepatrné záchvěvy radosti ze života střídají s různými mírami mizérie a režisérka Holland se ji neštítí pěkně naturalisticky ukazovat. Život v kanále byl děsivý, ponižující a hnusný a z plátna je to hmatatelně cítit. A ruku v ruce s tímto konstatováním jde obrovská pochvala vůči audiovizuálnímu zpracování
Exteriéry možná nejsou bůhvíjak výpravné, ale pro vytvoření uvěřitelné válečné kulisy to stačí a intenzita herců, hudby a kamery jakékoliv drobné nedostatky bezproblémově překrývají a maskují. Kamera je vůbec vynikající, možná vůbec nejlepší, jakou jsem kdy v evropském filmu viděl. Za scény, kdy bez jediného střihu procházíme válečnou vřavou a jedné z postav prakticky dýcháme na záda, by se nemusel stydět ani milovník dlouhých záběrů Alfonso Cuarón. Ještě o třídu výš jsou pak události z městských stok. Filmařům se podařilo vytvořit stísněnou klaustrofobickou atmosféru, kdy často scénu osvěcuje pouze Sochova opravářská svítilna, my tak máme možnost vidět jakoby jeho očima a napětí by se dalo krájet.
Verdikt
V temnotě je intenzivní válečné drama protkané osudy skutečných lidí, kteří navzdory svým pokleskům a slabostem chtějí za každou cenu především to, co my považujeme za samozřejmé: Žít. Snímek je vcelku prostý obvyklého patosu a klišé, přesto, nebo právě proto, ve vás dokáže vyvolat silné emoce, šokovat a dostat se pod kůži jednotlivým hrdinům, kteří v sobě, tváří v tvář realitě, hledají kapky hrdinství jen ztuha. Na jednu stranu asi nečekejte nic objevného, nebo cokoliv, co byste už v té či oné podobě někde neviděli, nicméně (zdánlivě) prosté cíle, které si snímek vytyčil, plní na výbornou!
