Jinak je ale pravdou, že zájem o oživování zesnulých herců tu prostě je a do budoucna se s ním budeme muset nějak vypořádat. V některých případech jde o podobnou situaci jako u Carrie Fisher, kdy herec zemře v průběhu rozdělaného příběhu, který je třeba nějak dokončit. Filmaři podobně řešili takovou situaci u snímků Gladiátor, Rychle a zběsile 7 či Hunger Games 4. Pak jsou tu ale oživení, která rozhodně nepůsobí jako něco nezbytného. Byli jsme svědky posmrtných vystoupení Tupaca či Michaela Jacksona. Posmrtně si ve filmech „zahráli“ Marlon Brando, Lawrence Olivier, Humphrey Bogart nebo Peter Cushing. V reklamách se objevili Fred Astaire, Marilyn Monroe nebo Gene Kelly.
Finding Jack začíná s natáčením teď a premiéru chystá na 11. listopadu příštího roku. Je tedy otázkou, jak věrnou Deanovu repliku za tu dobu dovede malá společnost vytvořit. Když tvůrci mnohasetmilionového Blížence vytvořili z jedniček a nul mladého Willa Smithe, veřejnost se dost rozcházela v názoru na to, jak věrohodně umělá postava působila. Zřejmé však je, že se technologie vyvíjí mílovými kroky a je stále levnější. To ostatně můžete sami posoudit ve videu na konci článku, které vzniklo s pomocí technologie deep fake a na to, že výroba nestála miliony, výsledek nevypadá až tak špatně.
Co to všechno znamená do budoucna? Podoba herců se bude v postprodukci snadno upravovat přesně podle potřeb filmařů. Mladší? Starší? Tlustší? Tenčí? Nic nebude problém. Třeba to dospěje do stádia, kdy největší celebrity jen propůjčí svůj hlas (nebo dokonce jen prodají licenci na svou podobu) a dřinu za ně odvede počítač, nebo maximálně nějaký špatně placený dublér, na kterého se v postprodukci podoba hvězdy uměle nanese. Další zastávka? Kompletně uměle vytvořené postavy (jako ve videohrách či animovaných filmech) nebo dokonce „hvězdy“, které hrají přesně na pokyny filmařů a studia je kompletně vlastní, takže nikdy nejsou zaneprázdněné konkurenčními projekty, nedělají skandály, pracují bez přestávky a nechtějí dostat přidáno.
Co vy na to? Je takový výhled do budoucnosti možná až příliš velké sci-fi? Nebo k něčemu takovému spějeme? A je to pro vývoj filmového průmyslu dobře nebo špatně?