Právě s postavou Ality film do značné míry stojí a padá. Její cesta za sebepoznáním není nijak jedinečná. Zvlášť děj je několik po sobě jdoucích sci-fi klišé a speciálně v závěru si vyprávění naprosto přestává lámat hlavu s nějakou rafinovaností a přes nejrůznější zkratky se snaží především rychle prodrat do cíle. A pokud možno při tom ještě dokořán otevřít dveře směrem k pokračování. Když už se snímek odkloní z vyšlapaných cestiček, často to jde ruku v ruce se sklouzáváním k přeslazenému melodramatu.
Je pravda, že u hrdinky samotné jsme se také nedočkali kdovíjak překvapivého charakterního vývoje, ale podstatné je, jak je její procitání prezentované. Kybernetická dívka je vlastně raněné zvíře s velkou silou, a tak má většina situací, se kterými se musí popasovat, svoje kouzlo. Buď si můžeme užívat větší či menší projevy emocí, které díky trikové podstatě Ality nemají daleko k tomu, jak výrazně mohou působit emoce v animovaném filmu.
Druhou silnou stránkou jsou samotné akční scény. V drobně působícím tělíčku třímají zabijácké instinkty, které se v jakékoliv nebezpečné situaci derou na povrch (akce tak celkem přirozeně vychází z děje) a kdykoliv se to stane, je skutečně na co koukat. Bojový Anděl působí dojmem, že tvůrci kladli velký důraz na prezentaci ve 3D. Možná právě díky tomu (a díky tomu, že ve virtuálních sceneriích mají tvůrci prakticky neomezenou svobodu) jsou akční scény prezentované v táhlých nepřerušovaných záběrech, během kterých máme jako na dlani vydařenou choreografii, která dává vzpomenout na japonské animé. Zatímco oponenti často sázejí na hrubou sílu, Alita se pohybuje mrštně a ladně, jako tanečnice a její sebevědomé chvaty skutečně připomínají nějaké vystoupení. To je o to víc zdůrazněné, když se z prostředí pouličních rvaček přesouváme na zápas tzv. motorballu, nebezpečného sportu budoucnosti, ve kterém se ozbrojení závodníci na kolečkových bruslích nahánějí na rychlostním okruhu.
Budování světa budoucnosti je obecně jednou z hlavních deviz snímku a ačkoliv je skoro všechno vyhnané na podobně přehnanou úroveň, jako právě motorball, Železné město působí životně a chování obyvatel v jeho ekosystému má svojí logiku. O to větší škoda je, že Alita jen klouže po povrchu a nezabývá se životem v postapokalypse víc, protože některá témata (zvlášť spletitá problematika postupného odhození lidského těla, popřípadě vztahů mezi více či méně mechanizovanými bytostmi) by stála za prozkoumání daleko víc, než poněkud banální cesta za záhadou Alitina původu.
Verdikt
Alita: Bojový anděl nabízí zábavné sci-fi dobrodrůžo s vynikající akcí, zajímavým světem, hezkým vizuálem a především sympatickou hrdinkou, která je tím hlavním důvodem, proč celý snímek funguje. Na druhou stranu svět Ality skrývá strašně moc nevyždímaného potenciálu a tvůrci se spokojí s tou nejobyčejnější cestou, jakou se mohli vydat kupředu. Kdo čeká něco víc, než šlapající akční podívanou, bude nevyhnutelně zklamaný. Kdo hlavně touží vidět pořádně rozpohybovanou mangu, plnou akce a na první pohled fascinujících konceptů, klidně si může k hodnocení bodík přidat.
