Do kin dorazila pohádková novinka Čertí brko a po prvním zhlédnutí za mne převažují pozitivní dojmy. Místy je pohádka lehce řidší. Objevují pasáže, ve kterých se nežertuje nebo neprobíhají nějaké jiné zábavné taškařice, jen se posouvá kupředu děj. A ten je dost předvídatelný a jednoduchý. K tomu připočtěte jen lehce načrtnuté postavy a příležitostnou zkratkovitost. Nevím, zda by scénáři pomohla větší péče, nebo celému filmu zkrácení o patnáct, dvacet minut. Na druhou stranu je pravda, že je snímek velice přehledný, takže pro dětské diváky perfektně srozumitelný a v něm nedochází k žádnému křečovitému tajtrlíkování, které by se snažilo přímočarost maskovat.
A tím navíc pozitiva končí. Hrdinové jsou jednoduší, ale sympaticky obsazení, vtípků a hlášek padá docela dost, snímek hezky vypadá, zazní několik vydařených písniček a celý pohádkový svět působí živě. Jednotlivé lokace působí živě, ne jako další skanzenová kulisa, peklo má zábavná pravidla a svět je zabydlený barvitými postavičkami, který mají dostatečně rozmanité manýry. Navíc je pro dospělé celý film hezky podbarvený politickou satirou o nenažraných budižkničemech, kteří zavírají lidu hubu mazáním medu, podvody a lacinými sliby. Pravděpodobně každý volič si tam v každé době najde toho svého „favorita“, na kterého filmové příměry krásně sedí a zároveň satira není nijak vlezlá, aby nějak mátla dětské diváky.
Čertí brko zkrátka a dobře nejspíš neskočí okamžitě do zlatého fondu českých pohádek, ale rozhodně nedělá ostudu, neuráží a rodičům s dětmi či velkým příznivcům pohádek jej můžu doporučit. Další dojmy v přiloženém videu.
