Christopher Nolan byl postaven před nelehký úkol. Jeho Temný rytíř je filmovými kritiky i širokou veřejností považován za jeden z nejlepších filmů posledních desetiletí a pravděpodobně za nejlepší komiksovku vůbec. Závěr jeho batmanovské trilogie bude s jeho mistrovským dílem vždy porovnáván a cokoliv menšího, než absolutní triumf, by v případě Temný rytíř povstal mohlo v očích fanoušků působit jako zklamání. Jaká je nakonec realita?

Bruce čeká jeho nejtěžší zkouška

Jak už bylo mnohokrát řečeno, TDKR (The Dark Knight Rises – Temný rytíř povstal) se odehrává osm let od závěru Temného rytíře. Když Batman porazil Jokera a vzal na sebe Harveyho hříchy, město už ho dál nepotřebovalo. Žádný další superzločinec se roky neukázal a s drobnými zlodějíčky si hravě poradily jednotky komisaře Gordona. Přísnější zákony, přijaté na počest zesnulého Denta, jim daly do rukou pořádný bič, s jehož pomocí si s kriminalitou dokážou poradit. Bruce Wayne se ze střetu s Harveym Dentem a Jokerem nikdy zcela nevzpamatoval. Jeho duše je po smrti Rachel a pranýřování Batmana churavá a nedovolí tak nabrat síly ani zesláblému tělu – Bruce je pohublý, šourá se o holi, nevychází z domu a lidé si šuškají zkazky o tom, že se z něj stal zjizvený mrzák. Z letargie ho probudí až drzá zlodějka, která z nějakých důvodů přišla ukořistit jeho otisky prstů.

Když se (z vlastního popudu) po zlodějčině stopě vydává policie, dostane se komisař Gordon až k nohám Banea, fanatického teroristy obřích rozměrů, který nikdy nesundává záhadný respirátor a v Gothamském podzemí tiše buduje armádu věrných bojovníků. Komisař jen tak tak vyvázne životem, ale teprve když Bane zaútočí na městskou obchodní burzu, rozhodne se Bruce definitivně znovu obléknout kostým. Nicméně při pátrání po Baneovi ho Selina Kyle (zmiňovaná zlodějka) vláká do pasti a Batmana čeká souboj, který snad ani nemůže vyhrát. Bane pokračuje ve svém megalomanském plánu, u Seliny Kyle není jasné, na čí stranu se postaví, dobří lidé Gothamu dělají, co mohou, aby se nějak vypořádali s ranami osudu a Bruce Waynea se musí připravit na nejtěžší zkoušky jeho života.

Nolan slevil své nároky na scénář

Temný rytíř povstal je výrazně lepší film, než jakýkoliv starší Batman z dob před Nolanem, i než Batman začíná. Problém je v tom, že, jak už bylo řečeno na začátku recenze, TDKR bude vždy srovnáván především s Temným rytířem, a ten má výrazně vytříbenější scénář. Zatímco v předchozím filmu do sebe všechno perfektně zapadá a každý okamžik je vycizelován prakticky k dokonalosti, u TDKR je znát, že si autoři s řadou maličkostí příliš nelámali hlavu. Místy je až příliš cítit násilná snaha propojit celou trilogii a odkazování na předchozí díly dokáže působit malinko nuceně.

Film je opravdu nabitý dějem, a tak občas některé situace (zvlášť posuny ve vztazích) působí zrychleně, na plátně nevidíte přirozený vývoj, jste postaveni před skutečnost, kterou musíte brát jako hotovou věc. Zkrátka a dobře je znát, že se filmaři především snažili dostat k určitým pointám nebo audiovizuálním libůstkám, aniž by jim až tak moc záleželo na tom, jak se ke kýženým bodům příběhu vlastně propracovali. Takové okamžiky pak mohou působit vyloženě nezaslouženě, popřípadě jako silné oddělené momenty, které úplně neladí jako celek. Dokonce se tentokrát ve filmu objevuje i několik dialogů, nebo spíš monologů, které působí spíš jako dramatický výstup na divadle, než jako realistická konverzace.

Mějte ale na paměti, že ve všech případech se bavíme pouze o drobném pozvednutí obočí, kdy si krátce řeknete „škoda, že to malinko lépe nepromysleli“, ale Nolanův velkolepý styl natáčení a skvělé herecké výkony vás okamžitě zase strhnou tak, že na jakékoliv výtky okamžitě zapomenete. Jen zkrátka mějte na paměti, že k drobnému podcenění psaní scénáře došlo a některým fanouškům Nolanovy preciznosti to bude vadit. Jiní si třeba ani pořádně nevšimnou.

Emoce, akce a skvělé provedení

Navíc, pokud TDKR oproti Temnému rytíři zaostává v dějové vybroušenosti, plně to vynahrazuje emocionálním vyvrcholením, které mi v předchozích Nolanových Batmanech malinko chybělo. Dřív dokázal Batman budit napětí, děs a úžas, teď krom toho přináší silný pocit zadostiučinění, smutek, radost i dojetí. Otevřeně se přiznám, že v několika momentech mě třetí díl emocionálně semlel a dohnal k slzám. A to je hodnota, za kterou dokážu filmu odpustit leccos.

Oproti minulosti jsou výraznější také akce a epické měřítko. Už předchozí dva filmy samozřejmě vypadaly skvěle, ale Nolanovi se i napotřetí podařilo ukázat něco víc než minule a co se týče přestřelek, soubojů a explozí, posouvá laťku na takovou úroveň, že by se TDKR mohl rovnat tak možná ještě Počátek (jeho scéna v otáčivé chodbě je přeci jen nezapomenutelná), ale předchozí dva Batmani ani omylem. Ty tam jsou ty časy, kdy v Batman začíná nebylo v soubojích poznat, kdo koho bije, ty tam jsou časy, kdy v Temném rytíři vystřílel Nolan to nejlepší v půlce filmu a už to nikdy nedokázal trumfnout.

Samozřejmě nejen v akčních scénách je Nolan brilantní. Napětí střídá drama, ale překvapivě často se ve filmu objevují i nadhled a vtip. Pfisterova kamera je vynikající jako vždy (ačkoliv ještě musím vidět film v IMAXu) a Zimmerův soundtrack (poslechněte si ho) mi bude znít v hlavě ještě hodně dlouho. Hercům není příliš co vytknout, malinko slabším dojmem na mě působil snad jedině Michael Caine, který dostal ve scénáři celou řadu zmiňovaných „divadelních“ proslovů, a tak byl místy malinko nepřirozený. Nikdy jsem si také pořádně nezvykl na Baneův zvláštní hlas, ale jinak je Tom Hardy jako lidský buldozer velice přesvědčivý. Joseph Gordon-Levitt podává v roli naivního idealisty svůj kvalitní standard a herci z předchozích dílů jakbysmet. Legendární výkon Ledgerových rozměrů ve filmu nehledejte, ale pokud někdo ve filmu převyšuje ostatní, pak je to Anne Hathaway, jejíž Selina Kyle je okouzlující až omamná a troufnu si tvrdit, že na svoji stranu získá všechny své odpůrce do posledního.

Verdikt

V Temném rytíři co povstal Christopher Nolan malinko slevil ze své vypravěčské preciznosti, na jakou jsme od něj z jeho předchozích filmů zvyklí, ale dostatečně to vynahrazuje emocemi, zdařilou akcí, epickým měřítkem a vynikajícím závěrem, který by měl naprostou většinu fanoušků spolehlivě uspokojit. TDKR je vynikajícím závěrem trilogie, který svým mladším bratříčkům nedělá, ani v nejmenším, ostudu, a je adekvátním dovršením osudů Bruce Waynea a Batmana. Je možné, že s časovým odstupem mi nedodělky ve scénáři začnou vadit víc, ale momentálně převládá pocit dokonalého emocionálního a audiovizuálního naplnění. Vřele doporučuji všem.