Hon je nový film dánského režiséra Thomase Vinterberga, který se naposledy uvedl dramatem Submarino. Většina zasvěcených diváků jej bude registrovat kvůli oceňované Rodinné oslavě a manifestu Dogma, který založili společně s Larsem Von Trierem, ti ostatní si možná vybaví zvláštní apokalyptickou romanci Za všechno může láska s Joachimem Phoenixem, nebo tragikomedii Můj miláček ráže 6,65 s Jaimiem Bellem v hlavní roli.
Zdánlivě obyčejný příbě
Hlavní hrdina Honu, Lucas, se vzpamatovává z rozvodu, ale jinak žije poklidným, téměř idylickým životem na maloměstě. Pracuje v mateřské školce, o víkendech vyráží s přáteli lovit do okolních lesů a vše se obrací k lepšímu, protože se k němu má brzy nastěhovat syn. Lucas je extrémně sympatickou postavou, kterou si prostě musíte oblíbit už jen proto, že je evidentě velice spokojený s tím co má, včetně poněkud zvláštního zaměstnání.
Karta se obrátí, když jedno z dětí vznese obvinění, které se nedá brát na lehkou váhu. Navdory absenci důkazů dokáže dětské nařčení rozdmýchat hon na sexuálního delikventa. Situace je o to horší, když se soudu dopouštějí nejlepší přátelé obviněného. Nezáleží na tom, jak dlouho ho znají. Nezáleží na tom, že nejsou jakékoliv důkazy. Děti přece nelžou, a proto jim musíme věřit. Lucas celé nastalé situaci nemůže zpočátku uvěřit a pořád doufá, že se vše nějak vyjasní. Jenže atmosféra houstne, rodiče jsou čím dál tím víc v moci paranoie a děti samozřejmě netuší, proč je jejich oblíbený učitel terčem takové nenávisti. Jenže dospělým je to jasné: Lucas je zlý, protože jim přece ublížil. A to, že si na to nepamatují je jen následek šoku.
Herci jsou vynikající
Hon je výborně vyeskalovaná tragédie jednoho muže, který nemá možnost se bránit. Jeho přátelé se k němu neobrátili pouze zády, ale snadno uvěřili, že je tím nejhorším vyvrhelem lidské společnosti, který pouze zneužíval jejich důvěru a ubližoval jejich dětem. Mads Mikkelsen právem získal na svůj strhující herecký výkon Zlatou Palmu na festivalu v Cannes. Ve chvíli, kdy by vás Lucasova odevzdanost a trpitelství může začít štvát, ukáže hlavní hrdina, že zase takovým mučedníkem být nehodlá. I když je zahnaný do kouta, nepropadá nenávisti vůči svým bývalým přátelům. A mohu vás ujistit, že jako diváci tak šlechetní rozhodně nebudete.
Vzájemné obviňující pohledy, konfrontace s bývalými přáteli a vášnivá obhajoba jeho syna, který jako jediný odmítá uvěřit tomu, že by něco takového měl jeho otec provést, jsou další díly skládačky, které Honu dodávají na emocionální hloubce. Námět Honu možná postrádá originalitu, ale svým pojetím si diváka získá. Thomas Vinterberg nepotřebuje přikreslovat atmosféru vizuálními vjemy, bohatě stačí vynikající herci, jimž vévodí uhrančivý Mikkelsen a Thomas Bo Larsen v roli jeho nejlepšího přítele.
Verdikt
Je to poctivé, silné a neskutečně strhující. Převážná část severských filmů působí chladným dojmem. A tím nenarážím na počasí. Jenže pod tím chladným povrchem to vře více než v pekle. A Hon je toho nádherným důkazem. Spořádaní občané, nejlepší přátelé a děti se stávají nepřáteli. Přesně tak, jak to funguje i ve skutečném světě. V listopadu se snímek naštěstí podívá i do našich kin.