Po neúspěchu Boormanova projektu přišel Ralph Bakshi s návrhem na animovanou verzi Pána prstenů. United Artists souhlasili, že příběh zrealizují jako dva filmy. První film vznikl kombinací klasické animace, rotoskopové animace a hraných záběrů. Po dokončení studio nevěřilo, že diváci přijdou na film s přídomkem „část první“, a tak byl film uvedený prostě jako „Pán prstenů“ a diváci byli zmatení, když se v kinech nedočkali rozřešení. Snímek utržil po uvedení v roce 1978 30 milionů dolarů, oproti čtyřmilionovému rozpočtu, přesto se studio rozhodlo, že nezaplatí natáčení pokračování. (Šestý řádek v galerii jsou screenshoty z Pána prstenů 1978).
V roce 1980 vyrobil stejný tým, který vyrobit Hobita z roku 1977, adaptaci Návratu krále. Kvůli chybějícímu dokončení Bakshiho verze LOTRa, využilo marketingové oddělení situace a propagovalo televizní snímek jako dokončení volné trilogie Hobit – Pán prstenů – Návrat krále, i když má Pán prstenů úplně jiný výtvarný styl a ve filmech chybí výrazný kus Dvou věží, se kterým Bakshiho verze počítala až do druhého filmu. (Sedmý řádek v galerii jsou screenshoty z Návratu krále 1980).
V roce 1985 vznikla sovětská adaptace Hobita nazvaná Skazočnoje putěšestvije mistera Bilbo Begginsa Hobbita (Kouzelné putování Hobita, pana Bilba Pytlíka). Šlo o poměrně krátkou (65 minut) televizní pohádku, která se vesměs držela předlohy, ale zpracováním samozřejmě nijak neoslní. (Osmý řádek v galerii jsou fotky z Skazočnoje putěšestvije mistera Bilbo Begginsa Hobbita).
V roce 1993 s vlastním dílem přišli také Finové. Jejich Hobitit (Hobiti) jsou devítidílnou minisérií, která adaptovala Pána prstenů, ale pouze scény, ve kterých byli osobně přítomní hobiti Frodo a Sam (ten příběh vypráví svým vnukům). (Devátý řádek v galerii jsou fotky z Hobitit).