Remake hororu z roku 1974. Film vypráví příběh chlapce, který byl svou matkou zneužíván a zamykán v podkrovní místnosti jejich domu. Jeho matka zabila z nenávisti jeho otce a začala žít s milencem, který nebyl tak schopný, jak se zpočátku zdál. Matka si tedy našla nového milence – svého syna, kterému porodila dceru a všechnu svou lásku nasměrovala směrem k ní. Billy dlouhá léta trpěl jejím nezájmem až ji spolu s milencem brutálně zavraždil. Vše se událo před patnácti lety v domě, v němž nyní oslavuje Vánoce skupinka kamarádek. Slušně znuděná děvčata se začnou probírat k životu ve chvíli, kdy je z vánočního klidu vytrhne nejprve několik obscénních telefonátů... později začne jedna za druhou mizet..během noci zjišťují, že se jen těžko dožijí příštího rána... To je pouze začátek obrovské krvavé hrůzy, která je v tento slavnostní večer čeká...(oficiální text distributora)

Mrtvý teenager na půdě, nevyzpytatelný přítel nebezpečně blízko, nevyhnutelný potrat a vraždící maniak na telefonu – tohle rozhodně nebudou veselé Vánoce. Přinejmenším pro skupinku dívek, které se rozhodly strávit svátky na koleji v zapomenutém skvostu kanadské kinematografie Černé Vánoce (1974). Dávno před Halloweenem (1978) tu byl režisér Bob Clark a jeho průkopnický teen slasher thriller – výjimečně zručné propojení prvotřídního hororu, napětí a společenské kritiky. Černé Vánoce měly vzkřísit stagnující kanadskou produkci i se stát kultovním filmem pro mladou generaci ala Bezstarostná jízda (1969). V obojím jim zabránily špatné načasování a mizerný marketing. Snímek v době své premiéry komerčně pohořel a postupně se stal jedním z nejlépe střežených tajemství zlatého věku amerického hororu. Nicméně dnes se mu pomalu dostává pozornosti, kterou si jako vůbec první a pravděpodobně i nejinteligentnější teen shasher po právu zaslouží