vôbec som netvrdil, že podľa mňa sú všetky filmové žánre na jedno kopyto, napísal som, že ak by som tvoje vnímanie westernov použil aj u iných žánrov, tak o nich by si potom mohla povedať to isté, svoj názor som nikde nehovoril, to je dôkaz toho, že už vtedy si môj komentár nepochopila a celá diskusia tak v podstate bola zbytočná, lebo si nerozumela o čom so na začiatku hovoril

JohnWayne: Hm, no a co? Promiň, ale i když čtu, že děje jsou různé, furt to nemění nic na tom, že mě zpracování všech, které jsem viděla, neskjonale nudilo a PŘIPADALO na jedno brdo (a radši bych si nechala vrtat zub, než abych se snažila všechny úředně nejlepší nakoukat a najít mezi nimi nějaký, který by mi tak nepřipadal). Westerny prostě nejsou, nikdy nebyly a nikdy nebudou můj šálek čaje. A nic co napíšeš tento můj názor nezmění, čili pokračovat v debatě neshledávám perspektivní (ehm, už dávno). Jen se totiž obloukem vracíme k tomu, že pokud by tobě PŘIPADAL každý filmový žánr tak na jedno brdo, jako mě většina westernů (což jsi ve svém prvním komentáři tvrdil, nebo to tak minimálně vyznělo, když jsi řekl, že bys to mohl říct o všem), moc filmů by sis neužil. End of story and goodbye :-)

No vidíš, pekne si sa k tomu sama dopracovala, ty zase urob to isté s westernom a zistíš, že aj tam sú odlišné zápletky, stačí si napr. pozrieť prvých 10 najlepších westernov na imdb.com, navyše každý režisér obohatil zápletku alebo postavy o niečo iné, tak napr. režisér Anthony Mann priniesol do westernov prvky noiru, či už v samotnom príbehu alebo v hlavnej postave preto jeho westerny možno považovať za noirové westerny; režisér Sam Peckinpah priniesol do westernov brutalitu, ale zároveň aj realistickosť príbehu a postáv, kde hajzlami sú v podstate všetci, len niekto viac a niekto menej; režisér Sergio Leone bol zase jedným z tých, ktorý vytváral a najviac spropagoval sub žáner westernu tzv. spaghetti western a režisér John Ford je kapitola sama o sebe.

JohnWayne: Zadej si do googlu pojem "válečný film" a z výčtu okamžitě zjistíš, že se zdaleka neliší jen různým časovým obdobím, ale i zápletkami. O "útrapy vojska" a další věci, co jsi popsal, jde vážně jen ve zlomku z nich...

No hej, chápem, pre nikoho nie je problém rozoznať Harts War od War Horse, už len tým ich zasadením do iného obdobia, ale zase keď to zoberieme, ako si predtým povedala po stránke postáv a zápletky, tak napr. tie vojnové filmy, tak tam by som mohol argumentovať tým, že v podstate sa mení "len" to bojisko (prvá alebo druhá svetová, kórejská alebo vietnamská vojna). Postavy sú totiž viac-menej rovnaké, pretože celé dianie sledujeme prevažne len s pohľadu tých "dobrých"; Po príbehovej stránke je zase rovnaké sledovanie každodenného života a útrap vojakov, psychologického dopadu a mnoho ďalších vecí, ktoré majú vojnové filmy rovnaké. Neviem či si ma teraz pochopila ako som to myslel.

JohnWayne: Já si pamatuju velice dobře co píšu, neboj, jen mi nepřijde úplně fér hodnoti žánr, který neznám a v tvém výčtu jsem ho prostě přehlédla, proto jsem na to, že ho neznám ihned neupozornila (moje chyba). Ale upřímně řečeno, nepřijde ti to jako slovíčkaření a úplná zbytečnost? Tím, že třeba existuje na světě jeden žánr který by mi (kdybych ho znala) přišel stejně na jedno kopyto, jako western, u mě western v cenně nestoupne (a o tom se přeci bavíme-o mém názoru, ne o tom, jaká je celosvětová svatá pravda).
A ano, pokud jde o muzikály a válečné filmy, větší variabilitu tam určitě vidím a nikdy se mi nestalo, abych si v případě příchodu po začátku filmu nebyla jistá, zda se dívám na snímek Mamma Mia či My Fair Lady, nebo si Hartovu válku pletla s Válečným koněm. U Westernu jsem takto tápala několikrát, když jsem neměla možnost vidět název titulu. Ale samozřejě netvrdím, že to tak musí mít každý. Opakuju, mluvím jen o sobě a za sebe můžu klidně odpřísáhnout, že westerny jsou pro mě až na světlé výjímky, tím nejhorším a nejnudnějším žánrem, KTERÝ ZNÁM. Už je to jasné? Sand ano :-).

Tak je to smutné, že niekto niečo napíše v prvom príspevku a potom pri treťom si už nepamätá, čo napísal v prvom (tvoj prípad). Napísala si, že zápletka, charaktery a vzťahy postáv sú vo VŠETKÝCH žánroch variabilnejšie než vo westerne? Napísala! Tak som ti dal príklad s filmom noir, ktorý má tiež vo väčšine filmov rovnakú zápletku, postavy atď. Ako som mal vedieť, že žiadny noirový film si nevidela? Ale už len tu je vidieť, že si klamala, že vo všetkých žánroch. Len tak mimochodom muzikáli alebo vojnové filmy ti neprídu na jedno kopyto?

JohnWayne: Promiň, ale přijde mi, že vůbec nečteš nebo nepobíráš, co ti kdo píše, protože v každém dalším komentáři mluvíš úplně o něčem jiném než, o čem předtím byla řeč a podsouváš lidem věci, co nikdy neřekli (a děláš si podle nich závěry). A s takovou fakt nemá cenu vést nějakou diskuzi, promiň.
Takže to uzavřu takto: Westerny nemám ráda, přijdou mi na jedno brdo, nudné, trapné a o ničem (ne všechny, ale většina). Je to jen můj osobní názor, nikomu ho nevnucuju, netvrdím že je jediný správný ani nekritizuju nikoho, kdo s ním nesouhlasí. Tečka.
Noir filmy neznám a pouštět si je v dohledné době nehodlám. Až se třeba někdy budu nudit, nějaký zkusím, ale teď mám v plánu filmy, které mě zajímají víc a nemám čas sedět u obrazovky osm hodin denně.Tečka.
A pokud jde o ten zbytek, o jiných "starých filmech" o kterých tu furt píšeš, jsem vůbec nemluvila, ani neměla v plánu mluvit. Ale když už to padlo, tak řeknu toto: Mám mezi nimi spoustu oblíbených a taktéž spoustu těch, co se mi nelíbily, nebo nemám zájem vidět (stejně jako mezi moderními filmy). A stejně tak mám spoustu oblíbených mezi "braky" a neoblíbených mezi "áčky" a to z jakékoliv doby. A spoustu skvěle hodnocených snímků ze všech období, žánrů i zemí, jsem nikdy neviděla ani neuvidím. Přesto přese vechno se cítím kompetentní říct o jakémkoliv filmu z jakékoliv doby svůj názor, hodnotit ho a dokonce ho i kritizovat, když mi nesedí (podmínkou je jen to, zda jsem ten film viděla). Tečka.

"ale k tomu, abych dokáza diskutovat o moderních snímcích (případně je hodnotit), mi to povinné ani žádoucí nepřipadá." Máš pravdu, ale trošku si to odporuje čo tu píšeš na jednej strane hovoríš, že máš právo diskutovať o moderných filmoch a hodnotiť ich, ale na druhej strane komentuješ a hodnotíš staré filmy, konkrétne westerny a ešte k tomu ich aj hádžeš všetky do jedného vreca: "nekonečné nudné pasáže o ničem, které diváky nutí půl hodiny sledovat jak někdo jede na koni, zapaluje si cigaretu, zasněně hledí do dáli, nebo čeká při souboji na vytasení zbraně a kamera švengluje mezi jeho tváří a tváří soupeře". Ďalej aj toto tvrdenie mi príde ako nezmysel: "Vlastně v tom nevidí žádný smysl, protože pochlebování všemu, co bylo kdy označeno za kvalitní a striktní odsuzování toho, co tak označeno nebylo, z nikoho odborníka přes filmy neudělá." Tak aj to je pekný úlet, nech to akokoľvek zoberiem. Keď to zoberiem z globálneho pohľadu, tak rada filmov už vo svojej dobe bola odsudzovaná, ale uznania sa im dostalo niekedy až o niekoľko desaťročí viď. Vertigo (1958), z novších filmov The Thing (1982). A keď to zoberiem z môjho pohľadu, tak ja nedávam všetkým starým filmom automaticky 9/10 alebo 10/10, napr. tomuto westernu The Magnificent Seven (1960) som dal "len" 6/10, lebo podľa mňa je to nadpriemer a nepozerám len tie známejšie filmy, ale aj tie menej známe, béčkové, pretože tak ako dnes, tak aj vtedy platilo, že aj takýto film bol častokrát lepším než nejaký z áčkovej produkcie. Iste pridám starému filmu 5-10%, ale len ak vidím, že táto téma bola už vtedy vynikajúco spracovaná a dodnes sa ju nepodarilo prekonať napr. Ace in the Hole (1951). Takže s tým svojim tvrdením si riadne mimo a zjavne ty tak hodnotíš staré filmy

Tak já pro změnu nesouhlasím, částečně. "Historickou hodnotu" a "člověk nedokáže zázračně zapomenout"? Co to v tomto kontextu má znamenat? Generalizovat hodnotu čehokoliv je problém, navíc když k tomu člověk nemá žádný podklad... Osobně mám starší filmy rád a nevidím v nich "pouze" historickou hodnotu - vidím v nich buď kvalitu či nekvalitu (a řeči o zapomínání na někoho sedí, na někoho ne - ale nelze o tom mluvit jako o daném pravidle). Navíc třeba noir filmy - ať už ty americké z 40. a 50. let nebo i ty novější [neo-noir] - mají specifickou atmosféru, kterou běžně v nových produkcích nevídáme. Nicméně souhlasím v tom, že zlobit se na někoho kvůli klasikám (či jakémukoliv subžánru) je neproduktivní a sebestředné (tímto způsobem bezesporu), ale argumentaci v této podobě nesdílím.

Naprosto souhlasím s tím, že řada starších filmů má pro dnešního diváka už jen historickou hodnotu. Je sice hezké vědět, že ten a ten film byl v nějakém ohledu přelomový a inovativní, nicméně člověk nedokáže zázračně zapomenout na všechny mladší snímky, ve kterých stejné (nebo pokročilejší) postupy a motivy viděl už mnohokrát, protože doba jednoduše pokročila.

Takže přiznat starším filmům jejich zásluhy je zcela na místě, ale zlobit se na někoho proto, že jej "klasiky" zkrátka nemají čím oslovit, v tom nevidím nic přínosného.

JohnWayne: A já zas nevidím důvod proč se dívat na filmy, které mě svým nastíněným dějem nezajaly jen proto, že jsou staré a mají vysoké hodnocení a skvělé recenze. Kdybych studovala FAMU, tak prosím, ale k tomu, abych dokáza diskutovat o moderních snímcích (případně je hodnotit), mi to povinné ani žádoucí nepřipadá. Vlastně v tom nevidí žádný smysl, protože pochlebování všemu, co bylo kdy označeno za kvalitní a striktní odsuzování toho, co tak označeno nebylo, z nikoho odborníka přes filmy neudělá. Spíš to svědčí o jeho nejistotě, asi jako ten vtip s chlápkem, který chce své slečně na rande ve výtvarné galeri ukázat, jaký je odborník a začne se rozplývat nad dramaticky ztvárněným expresionistickým objektem, vyzařujícím vnitřní rozervanost autora a jeho inspiraci niternými prožitky samotného Muncha a Pollocka, aby se k němu vzápětí přitočil vrátný a taktně mu sdělil, že tady se jim včera při bouřce propadl strop :-).

No ja si myslím, že každý kto sa seriózne zaujíma o filmy a potrpí si na ich kvalite (po prípade ešte o filmoch aj píše, ako napr. ja), tak by mal doháňať. Ale keď si niekto myslí, že sa viac zabaví a zasmeje u nejakej Sandlerovky alebo Stillerovky než u nejakej komédie Billyho Wildera, tak prosím

JohnWayne: Každej komu taky není třeba 80 roků nemusí mít čas ani chuť, dohánět filmy z 30. let..

keby máš staršie filmy rada tak toto nenapíšeš: "to už je fakt hlavně pro fandy filmové historie a lidi speciálně vyhrazených chutí" takže asi tak