M. Night Shyamalan se podle některých vrátil do formy už svým předchozím snímkem The Visit. Rozpolcený (Split) tu formu v tom případě minimálně stvrzuje. Nejedná se o hloubavé drama, jakým byl Šestý smysl, ale jako zábavný psychologický thriller novinka funguje na jedničku. O nějakém realistickém vyobrazení poruchy osobnosti se mluvit nedá, ale vůbec to nevadí. Film si prostě bere tenhle koncept a nechá Jamese McAvoye, aby se v mnoha různých „rolích“ patřičně vyřádil. Unesená Anya Taylor-Joy pak má v sobě dostatek tajemna na to, aby se vedle rozmáchnutého Jamese neztrácela a dokázala nás celou dobu udržet v pozoru.

A ta pozornost v žádném případě jen tak neopadne, protože Shyamalan možná točí „obyčejný“ thriller, ale to ještě neznamená, že při tom zapomněl na prvotřídní vypravěčství. Každý pohyb kamerou má svůj význam, něco naznačuje a předjímá. Za každým rohem se skrývá nebezpečí, napětí je všudypřítomné, informace jen pozvolna dávkované. Sympatické je, že leccos se sice v Rozpolceném dá klasicky předvídat dopředu (přeci jen už jsou s námi zákonitosti žánru dlouhá léta), stejně často je ale běžné, že vůbec nedokážete odhadnout, jakým směrem se vyprávění v příštím okamžiku vyvine. A nebyl by to samozřejmě Shyamalan, kdyby neměl přichystané nějaké ty odhalení či zvraty, tak si o filmu hlavně příliš nezjišťujte, pokud jste jej ještě neviděli.

V Kevinovi se skrývá 23 různých osob. Každou chvílí se má objevit čtyřiadvacátá... Tu pochybnou čest se s ním seznámit dostanou tři studentky, které původně vezl domů na prázdniny otec jedné z nich. Stačila chvilka a místo něj seděl za volantem podivný chlapík, který je místo vysvětlení uspal chemikálií. Později se probudí zamčené ve sklepní místnosti, kam za nimi záhy dorazí i jejich věznitel. Z rozhovoru s ním ale rozhodně nejsou o nic moudřejší, protože Kevin je evidentní magor. O nic lépe na tom nejsou ani jeho matka nebo malý Hedwig, kteří za nimi do podzemí chodí. Nenechte ale splést, přelidněno tu rozhodně není, všichni tito další věznitelé jsou jen produktem Kevinovy poruchy osobnosti. Pomoci se mu sice snaží psycholožka (Betty Buckley), ale zdá se, že na jeho mimořádné rozpolcení nestačí ani její letité zkušenosti. Vyznat se v něm pokouší i jedna z vězněných dívek, Casey (Anya Taylor – Joy), která chce Kevinova stavu využít k útěku. Jakožto holka s mučivým traumatem z dětství je navíc mimořádně odolný a vynalézavý druh se silně vyvinutým instinktem k přežití. Bude ho potřebovat. Kevinova čtyřiadvacátá osobnost se má každým dnem probudit a vše nasvědčuje tomu, že to rozhodně nebude kladný hrdina.(CinemArt CZ)