Těm opravdu špatným filmům se mi obvykle daří vyhýbat. Pokud už v trailerech působí nesnesitelně, zahraniční recenze snímek posílají do horoucích pekel a distributor pro jistotu ani neudělá projekci pro média, tak pak opravdu není důvod film vidět. Zvlášť když se jedná o nějaký obskurní projekt, o kterém neslyšela ani většina čtenářů a případný článek k tématu by tak vlastně ani nebylo pro koho psát.

Takže pokud hledáte žebříček těch skutečně NEJHORŠÍCH filmů loňského roku, musíte o dům dál. Na následujících řádcích proberu filmy, které se řadily mezi očekávané velkofilmy, avšak ošklivě pohořely, měly alespoň zajímavé herecké obsazení (a pohořely) anebo vypadaly tak strašlivě špatně, že vlastně mohly být docela zábavné (i když nakonec nebyly). Je to vlastně mezi všemi těmi články o nejrůznějších cenách taková připomínka, že vznikají i špatné kusy a je třeba se před nimi mít na pozoru. Protože kino něco stojí a nervy máme všichni jen jedny. V komentářích dejte vědět, jaké filmy loni otrávily vás, popřípadě které očekávané kousky vás zklamaly.

Zklamání roku

A ještě než se pustím do skutečně mizerných filmů, je čas na zklamání roku. Pro mě to byl jednoznačně Jason Bourne. Matt Damon a Paul Greengrass léta odmítali, že by se k sérii kdykoliv chtěli vrátit, pak mluvili dlouho o tom, že okolnosti musí být perfektní. Musí mít tak dobrý nápad, aby návrat dával smysl. No jestli tím geniálním nápadem mělo být toto, tak to potěš! Z Bournea zůstal jen stín. Ztratila se naléhavost typická pro předchozí díly, děj je ohraný, nezajímavý a je v něm hromada líných scenáristických kravin, jako když má CIA v počítačích složku „černé operace“ nebo má na sobě šifrovaná USB flashka velkou nálepku „šifrováno“. Titulní postava je často odsunutá bokem, aniž by ji ty nové dokázaly nahradit a co je ze všeho největší hřích, film má zoufalou akci. Zatímco předchozí díly měnily trendy, ten aktuální nedokáže ani navázat na svoji vlastní tradici. Jestli byly dřív akční scény záměrně chaotické, ale přesto dynamické a pochopitelné, tak teď už je to jen bordel bez nápadu. Jakž takž se povedl snad jen úvod v Řecku, kde funguje zakomponování scény do občanských nepokojů a díky postavě Nicky Parsons má honička určité napětí. Krom úvodu se Greengrassovi daří ještě celkem udržet atmosféru, Damon je pořád Bourne, postava Alicie Vikander je celkem zajímavá a úplně marný není naprostý závěr. Těchhle pár světlých bodů nudného Jasona Bourne drží těsně nad hranicí záporného hodnocení.

Nejhorší zážitek roku

A ještě jedna kategorie před vyjmenováním pětice nejhorších filmových zážitků, které jsem letos v kině měl. Tenhle byl totiž ještě horší. Fyzicky. Nemohl za to film jako takový, ale jeho provedení. Mám tu „kliku“ že trpím na nemoc z pohybu (mořská nemoc, nevolnost v autě, na kolotoči, u videoher z vlastního pohledu...), takže ať jsem dělal co jsem dělal, i kdyby byl Hardcore Henry sebelepší, celou dobu jsem dokázal myslet jen na to, že bych mohl hodit šavli. Statečně (nebo taky jednoduše pitomě) jsem vydržel až do konce, abych o svém slabém žaludku mohl podat světu zprávu. Co vy na to? Taky se vám někdy stalo, že vám z filmu bylo fyzicky špatně? Ať už kvůli podobným důvodům jako mě, kvůli promítání ve 3D, stroboskopickým světlům nebo třeba vydýchanému vzduchu v sále?

Teď už následuje pět nejhorších filmů, které jsem loni v kinech měl tu čest zažít.