Katastrofické filmy nezřídka přehánějí a snaží se předvést co nejšílenější premisu, v co nejokázalejším provedení. Taková jízda na destruktivní horské dráze, kterou dokonale zosobňuje kinematografie Rolanda Emmericha. A pak je tu druhá strana mince, katastrofické filmy, které se snaží držet při zemi a zapůsobit na diváky tím, že jim děsivý zážitek uvěřitelně zprostředkují, pomohou jim se do něj vžít. Do téhle škatulky se řadí i Deepwater Horizon režiséra Petera Berga.
Příběh natočený na motivy skutečné události se inspiruje dobře zdokumentovaným případem, kdy v roce 2010 vypukl požár na těžařské plošině v Mexickém zálivu. Kdo alespoň okrajově události sledoval, tak si nejspíš vybaví, jak vše nakonec dopadlo. Odhalování událostí naštěstí není pro film středem zájmu. Ano, základní fakta Deepwater Horizon prezentuje, navíc se filmařům velice dobře daří zjednodušit fyzikálně-technologickou stránku celé situace. Ze všeho nejvíc se však soustředí Bergův snímek na prožitky účastníků celého neštěstí. A to se mu daří více než dobře.
Film události vykresluje primárně z pohledu technika Mikea Williamse, kterého si zahrál Mark Wahlberg. Ráno s rodinou může zavánět klišé, ale plní svůj účel. Dcera skutečného Williamse pravděpodobně neměla v den tatínkovy nehody ve škole referát o ropných vrtech, ale v rámci hollywoodských zkratek patří tahle k těm nejméně urážlivým. Wahlberga doplní ještě Gina Rodriguez a Kurt Russell. V několika nenápadných momentech poznáme alespoň to nejzákladnější o jejich osobnostech, a pak už můžeme směle na plošinu. Tam už lze cítit plíživý příchod nevyhnutelného a napětí se vlastně od úplného začátku pozvolna stupňuje.
Dlouho přitom sledujeme vlastně docela obyčejný den na ropné plošině. Hezky od nejvyšších obchodních rozhodnutí až po jednotlivé dělníky, kteří se starají o to, aby komplikovaná mašinérie v praxi skutečně fungovala. Berg podává pracoviště jako živý, vzrušující organismus, kdy nás nechá nahlédnout do profesního prostředí, které neznáme a zároveň jej přibližuje familiérnímy lidskými vazbami, které mezi kolegy fungují. Wahlberg a Russell procházejí kovovým mraveništěm, občas někoho kamarádsky potrápí, občas zmíní nějaký osobní detail. Celé místo působí okamžitě uvěřitelněji a oběti to polidšťuje. Najednou to nejsou anonymní panáci s končící minimální trvanlivostí, ale skuteční lidé, kteří pykají za cizí chybu. Celá tragédie je tak o to působivější.
Morální stránka celé situace je možná vykreslena až příliš černobíle (a kdo ví, jak přesný v tomhle ohledu film je), ale v rámci filmového narativu funguje velice dobře, když jsou zástupci vedení vykreslení jako chamtiví nelidové, kterým jde čistě o profit. Skvěle je zastupuje především figura jednoho z manažerů v podání Johna Malkoviche. Katastrofa tak dostává další náboj, když jí zdánlivě šlo předejít, pokud by ti nahoře byli ochotní přijít o pár milionů, investovaných do větší opatrnosti. Zároveň se Bergovi daří věrohodně vykreslit frustraci mravenečků na nejnižších patrech, kteří by i věděli, jak zvrátit nejhorší, ale jsou svázaní předpisy a strachem svých nejbližších nadřízených, kteří se je v obavě o vlastní ekonomický osud bojí protokol porušit a udělat vlastní rozhodnutí.
Jakmile dojde k finální havárii a vypukne poplach, běží už film na nejvyšší obrátky a jde čistě o přežití. Závodí se s časem i elementy. Bergovi se dál daří eskalovat napětí, o hrdiny máme strach. A i když je jasné, že nic z toho, co vidíme před sebou není skutečné, triky na sebe nikdy neupozorňují. S efekty se pracuje s citem, kulisy jsou nejspíš do velké míry praktické a do děje nás dál vtahují drobné detaily, které pomáhají dokreslovat, že jsou hrdinové dezorientovaní, trpí bolestí atp. Úplné finále je pak spolehlivá ždímačka na emoce, která v žádném případě není laciná a minimalistická scéna dokáže zastínit všechny ty šlehající plameny, které přišly předtím.
Verdikt
Deepwater Horizon není bombastická ukázka nejmodernějších počítačových efektů, ale osobní drama několika obyčejných zaměstnanců vrtné plošiny, kteří v děsivé situaci prokáží dávku obdivuhodného hrdinství. A to dokáže strhnout víc než nějaký Dwayne Johnson na tsunami.