Hned několik letošních romantických komedií se snažilo přesvědčit své diváky o tom, že i nezávazným sexem může vzniknout závažný vztah. Kdyby se nesešly hned tři (Kamarád taky rád, Hlavně nezávazně a Láska a jiné závislosti), mohli bychom to považovat za vcelku příjemné osvěžení skomírajícího žánru. Pak tu byl Jeden den, snímek o přátelství a lásce neustále se míjejícího páru s Anne Hathaway a Jim Sturgessem, který ale docela zapadl, takže bychom vítězem letošního romantického kláni mohli vyhlásit Bláznivou, zatracenou lásku. (A s Ryanem Goslingem to samozřejmě nemá nic společného ;-) ). Ale abychom moli bilancovat poctivě, musíme otestovat ještě jednoho uchazeče: Je tu Šťastný nový rok Garryho Marshalla – veterána romanticko-komediálního žánru, kteý se proslavil především dohazováním Julie Roberts Richardu Geerovi.
Silvestr v New Yorku je asi tak stokrát chaotičtější než kdekoliv jinde. Ale i tady jsou láskou zklamaní jedinci, lásku hledající jedinci, neposlušné dcery a rodící ženy. A právě o nich se Garry Marshall rozhodl natočit film. Aby z klasických ingrediencí uvařil další úspěšný svátečný slaďák, nemusí se ani moc snažit. Absenci svěžích nápadů snadno zamaskuje množstvím bezradných postav topících se v záplavě klišé. No posuďte sami: Láskou zklamaný mladík potká tu pravou, když s ní uvízne ve výtahu. Umírající otec/úspěšný zpěvák dostane na poslední chvíli šanci, aby to mohl urovnat se svou dcerou/ex-přítelkyní. Znuděný sukničkář už přes rok nedokáže zapomenout na ženu, kterou poznal na Silvestrovské oslavě. A pokud vám to připadá málo, přidejte si ještě sympaticky ztřeštěnou Michelle Pfeiffer, co se během posledního dne roku rozhodla splnit stará novoroční předsevzetí a Zacka Efrona, který ji s tím pomáhá kvůli lístkům na exkluzivní party.
„Závažný“ slaďák
Šťastný nový rok je takovým opakem všech zkraje zmiňovaných „nezávazných“ romancí. Tady se vás tvůrci neustále snaží přesvědčit o tom, že i ta nejzbytečnější scéna či záběr v sobě nese osudový moment, a když to nepomůže, stačí se vytasit s dalším esem: hudební montáží. Takže ve chvíli, kdy si myslíte, že by ten film už mohl klidně končit (protože „děj“ jde vlastně celou dobu tak nějak od nikud nikam), začne Jon Bon Jovi zpívat a do toho sledujeme další postavy, jak se nadále plácají v tom, co jim scénárista předepsal. Jako nucená přestávka, po níž se jede ve změti mikropříběhů dál. Bohužel.
Kdyby se jen Marshall zaměřil na méně postav a raději upustil od tohohle chaotického mozaikového vyprávění. To, že to vyšlo Richardu Curtisovi (se stále nepokořenou Láskou nebeskou) neznamená, že to vyjde i jemu. Takhle vás chvíli baví duo Pfeiffer-Efron, a pak k smrti nudí Hilary Swank, která se snaží koordinovat vypouštění koule (fakt!). V zápětí střih na našňořeného Joshe Duhamela, jak vypráví typické cizí rodince o svém rok trvajícím poblouznění krásnou neznámou.
Za zajímavý bychom mohli považovat snad jen fakt, že i když má film skoro dvacet (!) hlavních postav, nestane se, že by v nich divák přestal orientovat. A pokud na vás bude toho cukrkandlu už moc můžete se bavit i tím, že se pokusíte uhodnout, které osamělé postavy, nakonec utvoří páry. (Mě osobně se to zvrtlo. Na konci filmu jsem dávala Joshne Duhamela dohromady s koněm, protože mě logičtější volba nenapadla.)
Závěr
V zásadě není Šťastný nový rok kdovíjakým filmovým peklem. Je to kýčovitě romantický videoklip, který svůj účel, navzdory vyfabulovanému scénáři, plní až na pár škobrtnutí dobře. Režisér má dostatek zkušeností a tak dobře ví jak to celé ukočírovat. Dvě hodiny utečou vcelku rychle a sympatickým hercům prominete ledacos. Garry Marshall zřejmě objevil jednoduchý recept na divácky prověřenou sváteční zábavu. Myslíte, že jeho příští film se bude jmenovat Na den Svatého Patrika? S Láskou nebeskou by mohl mít společného aspoň toho Liama Neesona...
Půlka Hollywoodu se zkrátka sešla ve sváteční mozaice o lásce a odpuštění ve filmu režiséra Pretty Women, Garryho Marshalla. Je tedy naší povinností vykašlat se na vánoční shon a do přítmí kinosálů dotáhnout maminky, babičky a drahé polovičky. Můžeme jen doufat, že z toho nedostaneme cukrovku. Ale co. I tohle k těm svátkům patří.
