Poctu špionážnímu žánru letos skládal už Kingsman, teď se k poklonám a parodování přidala ještě komedie s prostým názvem Špión (Spy). Ujal se jí Paul Feig, který začínal na klasických seriálech jako Machři a šprti či Arrested Development a do filmového světa se definitivně zakousl s úspěšnou svatební taškařicí Ženy sobě. Tam se také dal dohromady s komičkou Melissou McCarthy, která od té doby hraje hlavní roli ve všech jeho filmech, v četně chystaných Krotitelek duchů. V předloňských Drsňačkách spolupráce příliš dobře nedopadla, ve Špiónovi už ale všechno zase parádně šlape.
McCarthy si zahrála analytičku CIA Susan Cooper, která nikdy nebyla v ostré akci, avšak při řízení operací z ústředí je nepostradatelné, především pro kolegu Bradleyho Finea, bondovský archetyp, který si s parodickým nadhledem užívá Jude Law. Samozřejmě že nakonec musí Susan vyrazit do akce, kde se nejprve mísí nesmělost s nadšením a později převládne nekompromisní rozčilení, které sežehne každého, kdo by se rozehřáté agentce odvážil postavit do cesty. Ve vedlejších rolích McCarthy skvěle doplňují Allison Janney v roli tvrdé šéfky, Miranda Hart jako praštěná kolegyně, Rose Byrne jako ďábelská femme fatale, Peter Serafinowicz jako chlípný kolega Aldo a samozřejmě také Jason Statham jako ten nejhustší agent-drsňák.
Z nasazení Susan do pole samozřejmě plyne celá řada úsměvných situací, nechybí žánrové narážky, lehčí akce i napětí. Humor filmu je správně nekorektní a dost nekompromisní, což může být pro leckoho příjemným překvapením, jinak si ale o Špiónovi můžete poměrně jasnou představu udělat z trailerů:
Špión: Trailery a klipy |
