Čím lze měřit velikost lidského odkazu? Opravdu stačí, když na vahách svědomí převáží vykonané dobro nad zlem? The Imitation Game je svým poselstvím šitá přesně na míru americké filmové akademii. Silný příběh o skutečných hrdinech minulosti, kteří významnou měrou přispěli k porážce hitlerovského Německa. Jejich příběh ale není součástí oslavných písní, námětů hrdinských eposů nebo válečných seriálů z prostřední nejkrvavějšího konfliktu lidských dějin. Tito lidé nikdy neexistovali, jejich vítězná účast byla z lidských análů důsledně vymazána. Jejich život byl před veřejností zamlčován po více než 50 let. Je proto osvěžující dozvědět se prostřednictvím ambiciózního snímku o existenci lidí, jejichž válečný přínos se pozná i jinak, než podle počtu vypálených kulek, získaných metálů nebo vyhraných bitev.
Německé jednotky postupují Evropou a nad Spojeným Královstvím se pomalu stahují mračna. Válka se nevyvíjí dobře a Spojencům výrazně komplikuje situaci, že nejsou schopni rozlousknout šifrovanou německou komunikaci. Zoufalá britská vláda se rozhodne obrátit na Alana Turinga (Benedict Cumberbatch), aby vedl tajnou jednotku nejbystřejších mozků Spojeného království za účelem rozluštění nacistického kódu enigma. Geniální britský matematik dává již od první scény jasně najevo, kdo v místnosti oplývá největším intelektem. Právě jeho arogance a ego zpočátku způsobují řadu vzájemných konfliktů. Jsou ale také zároveň hnacím motorem společného úsilí. Divák sleduje osobnost komplikovaného člověka, který má problém společensky se zařadit. Jsou to právě jeho bezprostřednost a neotřelé a radikální metody, které jsou klíčem k vyřešení problému, zároveň ale fungují i jako zdroj pochybností a nedůvěry vůči jeho osobě, především ze strany šéfa celého projektu Dennistona (Charles Dance). Významným hráčem na politické šachovnici je i šéf MI6 Stewart Menzies (Mark Strong).
Turingovi životní osudy sledujeme ve třech vzájemně se prolínajících časových rovinách. Hlavní, válečná, se soustředí na úsilí tajné dešifrovací jednotky během války a její závod s neúprosně ubíhajícím časem. Druhá nás přenáší do poválečného Londýna začátku 50. let, kdy je osamělý Turing předmětem policejního vyšetřování pro podezření ze sovětské špionáže. A konečně poslední pohled nás vezme zpátky do středoškolských lavic, kde se začala formovat jeho láska k záhadám a šifrám. Všechny tři linie jsou v kontextu celého příběhu opodstatněné a mají zde své místo, protože nepřímo, ale zato efektivně, vrhají na chování hlavní postavy světlo srozumitelnosti.
Postavy v životopisných dramatech kladou obecně velký důraz na autenticitu a hereckou všestrannost, což logicky znamená, že výběr hlavního představitele je vždy do značné míry spojen s kladným přijetím celého filmu. V tomto ohledu se tvůrcům podařil zásah do černého. Osobitý Benedict Cumberbatch si totiž v přítomnosti britské herecké elity krade každý moment pro sebe a dovolím si tvrdit, že se po boku Michaela Keatona (Birdman) zařadil mezi nejvážnější uchazeče o příštího Oscara za mužský herecký výkon. Náročnou roli génia, táhnoucího za sebou trauma minulosti a zároveň bojujícího s temným stínem přítomnosti, zvládá s bravurou ve všech polohách. Jediným Turingovým spojencem je britská matematička Joan Clarke (výborná Keira Knightley), která funguje jako Turingova kotva se společností a zároveň důvěrný přítel a rádce.
Společně musí bojovat se všudypřítomnými pochybnostmi o splnitelnosti, na první pohled, nesplnitelného úkolu a navrch musí čelit těžkostem, které s sebou nese rozhodnutí, které v konečném důsledku ovlivnilo životy miliónů lidí. Právě vnitřní zápas s vlastním svědomím, kdy jsou postavy konfrontovány s dodržením svého slibu mlčenlivosti a tlakem, který slib přináší, je nejlepší částí filmu. Divák může prostřednictvím znamenitých herců sledovat pohnuté životní osudy obyčejných civilistů za neobyčejných okolností. Bez jakéhokoliv patosu nebo přehánění tak snímek funguje jako pomník lidem, jimž není soud historie lhostejný, ale zároveň si uvědomují, že bez možnosti skutečné volby, jsou jenom pěšáky a oběťmi své doby, stejně jako všichni ostatní.
Verdikt
The Imitation Game je po režisérské stránce bezchybně zvládnutá filmařina, silná v klíčových momentech, emotivní ve vypjatých scénách a vypravěčsky dostatečně zajímavá, aby nedala divákovi ani chvilku oddychnout, a to vše bez zbytečné glorifikace nebo nánosu patosu. Snímek totiž bezchybně funguje v rovině nenucené pocty všem civilistům, kteří byli nuceni den co den nést na svých bedrech tíhu zodpovědnosti za osud celé války. Výtečný Benedict Cumberbatch ve svém životním výkonu ční po herecké stránce, stejně jako jeho postava po té intelektuální, nad všemi ostatními a zajišťuje snímku punc jedinečnosti a status jednoho z nejsilnějších zážitků tohoto roku. (V českých a slovenských kinech bude snímek uveden 29.1. 2015).
