Steven Spielberg patří mezi režisérské legendy, ale kolem jeho novinky panovaly jisté pochybnosti. Spielberg totiž naposledy natáčel film před třemi lety a byl z toho vlažně přijatý Indiana Jones 4. Tintina se navíc rozhodl celého připravit pomocí techonologie performance capture (přenesení hereckých výkonů skutečných lidí na počítačem vyrenderované figury), která v takovémto rozsahu zatím slavila úspěchy pouze v Avatarovi, kde ale byla použita pouze k zobrazení mimozemšťanů. Kdykoliv se v minulosti někdo pokusil na plátně oživit film plný digitálních lidí, dobře to nedopadlo. Robert Zemeckis takovým způsobem natočil své tři poslední snímky a všichni jejich hrdinům dodnes vyčítají, že působí jako panenky bez života.
Nebudeme otálet a technickou stránku odbudeme hned ze začátku, protože pro většinu z vás je právě tahle otázka nejpalčivější. Abych to vzal malinko ze široka, tak je dobré na Tintina jít do kina s tím, že je to animák! Kdo bude čekat cokoliv jiného, bude zklamaný. K realitě má Tintin daleko. On ale realistický nikdy být nechtěl. Všichni lidé ve filmu sice mají určitý punc skutečnosti, ale pořád jsou to především stylizované postavičky, připodobněné svým komiksovým předlohám.
Je ale pravdou, že díky performance capture se do postav podařil vdechnout silný závan života a po většinu času se pohybují, jako jejich herečtí představitelé. Občas ještě zaškobrtnou, občas se jim do očí vloudí lehce skelný pohled, ale jinak jde o jedny z nejúžasněji rozpohybovaných animovaných postav v dějinách filmu. A nemluvíme jen o pohybech těla, ale také o mimice tváře. Každý sval opravdu hraje tak, jak má. Tedy pokud zrovna Spielberg od postav nepotřebuje nějaký groteskní kousek za hranicemi přírodních zákonů. Potom neváhá realističnost ve jménu dobré zábavy na moment odložit. A funguje to. Tyhle dva přístupy rozhodně nejsou v rozporu, nýbrž v dokonalé symbióze.
Za tajemstvím Jednorožce
Pokud chválíme technickou stránku filmu, musíme pochválit i Spielbergovy režisérské schopnosti. Steven je ve formě a hned od první minuty do diváka hustí prvotřídní dobrodružnou podívanou. Ale popořádku. Ani nestačí skončit povedené úvodní titulky, a už sledujeme Tintina (Jamie Bell), kterak na bleším trhu kupuje model Jednorožce – trojstěžníku ze sedmnáctého století. Rychle se ukáže, že loď není jen tak obyčejná, a než stačí Tintin schovat peněženku, už se s ním o model dohaduje hlavní záporák, Ivan Ivanovič Sacharin (Daniel Craig). Když loď nemůže dostat po dobrém, nechá ji chvíli na to ukrást z Tintinova bytu. Hrdinův reportérský čuch okamžitě zavětří a než si stačí pořádně uvědomit, že by ho měl model Jednorožce dovést ke ztracenému pokladu, je do událostí natolik zapletený, že se ho Sacharin rozhodne unést.
Z pout se hrdina dostane díky svému věrnému (a prudce inteligentnímu) psu Filutovi a na útěku se seznámí s dalším vězněm: Kapitánem Archibaldem Haddockem (Andy Serkis), který se ukáže být potomkem sira Fracise Haddocka, kapitána ztraceného Jednorožce. Zvídavý reportér a neschopný kapitán, který utápí svou životní mizérii v lahvi, rychle spojí své síly a udělají všechno pro to, aby zlotřilému Sacharinovi zmařili plány a bájný poklad našli jako první. V boji se zločinem a hádankami z dávných časů jim kromě chlastu a psa Filuty pomáhají ještě popletení agenti Scotland Yardu Tkadlec a Kadlec (Nick Frost a Simon Pegg).
Příběh uhání jako o závod a prakticky nikdy nezpomaluje. Honičky střídají přestřelky, humor pramení ze situačních gagů, slovních výměn i povedených odkazů (Zmiňme alespoň scénu, ve které Tintinova domovnice odbude střelbu na zápraží slovy „Už zase?“). Detektivní pátrání po pokladu je dost propletené na to, aby bylo zajímavé, ale zároveň natolik jednoduché, aby vám ve vysokém tempu nemohlo vůbec nic uniknout.
Je v jednoduchosti síla?
Podobně stručné jsou i charaktery jednotlivých postav. Tintin je definován převážně svou urputnou zvědavostí, touhou po dobrodružství a nezdolností. Jinak je to poměrně suchý patron, který sice příběh žene kupředu, ale pokud jde o nějakou osobní investici, tak ho po většinu času spíš tak nějak z vnějšku pozoruje. To kapitán Haddock je o něco rozkreslenější. Prvoplánově to sice je především vtipný moula, který svou mizernou existenci rozpouští lihem, ale detektivní linie je protkána skrze jeho rodinný rodokmen a největším vývojem musí projít právě on, když sledujeme, jestli zůstane otrokem chlastu a vlastní zbabělosti anebo se dokáže osudu postavit čelem a chytit život za pačesy.
Padouch Sachrain koná zlé skutky prostě proto, že to má v genech, Tkadlec a Kadlec fungují jako zdroj klaunských vtipů (neustále někam padají a všechno popletou) a deus ex machina a pes Filuta má ze všech postav nejvíc rozumu, schopností i síly, ale nikdo ho skoro nikdy neposlouchá. Řadě kritiků právě tahle jednoduchost postav a příběhu na filmu dost vadí, ale upřímně řečeno, tenhle film je dobrodružná akční jízda! Neříkám, že by trošku propracovanější podhoubí Tintina nedokázalo vylepšit, ale v současné podobě postavy i příběh filmu naprosto bez problémů dostačují. Navíc všechny ty šermířské souboje a honičky na motorkách jsou napínavé a vzrušující, vtipy rozesmějí, všude je spousta vizuálních nápadů a pomrknutí pro zasvěcené – zkrátka vaši pozornost neustále zaměstnává bohaté a zajímavé dění na plátně, takže odlehčená nosná kostra opravdu není problém.
Verdikt
Tininova dobrodružství jsou oddechovým dobrodružným filmem v tom nejlepším slova smyslu. Steven Spielberg i po letech pořád ještě má Jonesovskou filmařinu v krvi a bez klopýtnutí divákům předkládá pečlivě vyladěnou podívanou, při jejímž natáčení se očividně úžasně bavil. Pokud nebudete nesmyslně očekávat přelomové dílo, nebudete zklamaní.
Poznámka na okraj: Dabing je celkem bezbolestný, ale 3D není kdo ví jak pamětihodné, takže s klidným srdcem můžete vyrazit na titulkovanou verzi a kromě pohybů si ze skvělého obsazení užít i hlasy.
