Tintin: Od námětu k prvním recenzím

Belgičan Hérgé stvořil postavu reportéra Tintina v roce 1929 a až do jeho smrti se mu podařilo připravit 24 jeho dobrodružství (i když to poslední nestihl dokončit a vyšlo až po jeho smrti). Sešity s komiksovými příběhy vyšly ve více než sto jazycích a celosvětově se jich prodalo na 250 milionů výtisků. Tintinovy sešity byly vždycky hodně cinematické, ale teprve ve Stevenovi Spielbergovi našel Hérgé režiséra, kterému věřil, že jeho příběhy dokáže převést na filmové plátno. Bohužel, než se stačili oba muži setkat, Hérgé v roce 1983 zemřel.

Král dobrodružství, Steven Spielberg

Steven Spielberg Tintinova dobrodružství objevil v roce 1981, když v jedné z recenzí na Dobyvatele ztracené archy narazil na zmínku, že se Jonesova dobrodružství eskapádám belgického reportéra podobají. I když se mu narychlo podařilo sehnat výtisk Tintina pouze ve francouzštině, okamžitě si ho zamiloval. Dynamika příběhových políček hravě překonala jazykovou bariéru. Bylo tedy jedině logické, že Hérgého dědici Spielbergovi nakonec filmová práva na komiks v roce 1984 svěřili.

Jenže věci nešly tak hladce, jak by si obě strany předtavovaly. Po nejrůznějších obtížích se Spielberg musel projektu vzdát a zpět práva získal teprve v roce 2002. Zhruba v té době se zrodila myšlenka na počítačem animovanou trilogii, ale s postupem času se od ideje upustilo a dál se počítalo toliko s klasicky hraným projektem, který by Spielberg pouze produkoval. Všechno se změnilo, když do hry vstoupil Peter Jackson.

Vizionář Peter Jackson

V roce 2004 Spielberg požádal Jacksonovu Wetu, aby připravila návrhy digitální verze Tintinova psa Filuty. Peter Jackson, dlouholetý fanoušek Hérgého komiksů, se okamžitě chopil příležitosti a jal se Spielberga přesvědčovat, že Hérgého svět lze důsledně zachytit jedině digitálně. V roce 2006 se ve studiích, kde se natáčel Avatar, sešel s Jamesem Cameronem a Robertem Zemeckisem (průkopník motion capture technologie, který se ale po letech vrací k hraným filmům), aby s pomocí Andyho Serkise natočil dvacetiminutovou digitální presentaci. Spielberga materiál přesvědčil a v květnu roku 2007 oba režiséři oficiálně oznámili, že spolu na Tintinovi budou spolupracovat.

První verzi scénáře sepsal Steven Moffat (seriály Sherlock a Doctor Who), jeho práci pak doladili Edgar Wright a Joe Cornish. Příběh filmu bude vycházet ze dvou navazujících sešitů – z Tajemství Jednorožce a Pokladu Rudého Rackhama, které vyprávějí o Tintinově pátrání po bájném pokladu, na jehož stopu ho zavede šifra Sira Francise Haddocka, předka jeho přítele kapitána Archibalda Haddocka. Aby film zachytil klíčové seznámení Tintina s Haddockem, vypůjčuje si ještě několik motivů ze staršího sešitu Krab se zlatými klepety.

Performance Capture

Film se natáčel pomocí technologie performance capture (stejným způsobem se natáčel Avatar) třicet dva dní od ledna do března roku 2009. Steven Spielbeg byl osobně přítomný po celou dobu natáčení a je tak oficiálně uveden jako režisér filmu. Peter Jackson se fyzicky účastnil natáčení první týden, posléze konzultoval přes telemost. Během postprodukce si oba muži role prohodili – Jackson na animaci zaznamenaných pohybů dohlížel ve Wetě osobně, Spielberg na dálku konzultoval.

Metodu performance capture si tvůrci zvolili proto, že chtěli film udělat animovaný, ale zároveň nechtěli přijít o klasické postupy snímání záběrů a řízení herců. Jak takový proces vypadá v praxi si můžete prohlédnout na videích z natáčení na konci článku. Přímo ve studiu se pak na novou technologii stavili podívat Guillermo del Toro (velký fanoušek moderních technologií a Jacksonův přítel), Stephen Daldry (ten „objevil" Jamieho Bella v  Billym Elliotovi) a David Fincher, který chce podobným způsobem natáčet verneovku 20 000 mil pod mořem.

Klíčových rolí se ve filmu zhostili Jamie Bell (Tintin), specialista na motion/performance capture Andy Serkis (kapitán Haddock), Daniel Craig (padouch Ivan Ivanovič Sacharin), a duo Simon Pegg, Nick Frost, které si zahraje totožně vypadající nešikovné detektivy Tkadlece a Kadlece. Mezinárodní premiéra filmu je stanovena na 26. října, u nás uvidíme Tintinova dobrodružství o den později. Nicméně několik novinářů mělo tu čest film vidět. Jaké jsou prozatímní ohlasy?

Co na Tintina říkají zahraniční kritiky?

Na internetu se mi podařilo objevit recenze několika belgických a francouzských deníků (Le Figaro, La Libre, Le Soir) a britského magazínu Empire. Dobrou zprávou je, že se všichni novináři svorně shodují na tom, že v žádném případě nejde o špatný film, a že technická stránka je prostě fenomenální. Na detailních postavičkách i pozadích je vidět ohromné množství pečlivé práce, lidé i zvířata působí opravdu živě - Rozhodně se nemáme bát leklých rybích očí, jaké známe z motion-capture filmů Roberta Zemeckise.

Spielbergovi se podařilo natočit jednu velkou dobrodružnou akční jízdu, v tom nejlepším jonesovském duchu a díky digitální technologii si nemusel brát žádné servítky. Jako vrcholnou ukázku toho, jak dokázal médium využít ve svůj prospěch, pak Empire cituje scénu, ve které se originálním způsobem přelévá retrospektiva v současnost – písečné duny se mění v mořské, obrazy se zrcadlí v kapkách a dno lahve se mění v dalekohled do dávné minulosti.

V čem se jednotlivé recenze rozcházejí, je hodnocení detailů. Nejkritičtější je asi belgický list La Libre, který kritizuje zjednodušenou karikaturu Kapitána Haddocka, trvá na tom, že film je oproti předloze zjednodušený celkově a fanouškovi komiksů vlastně nemá moc co nového nabídnout. Rozhodně ale neurazí a diváky Tintinem nepolíbené musí vyloženě potěšit. O podobném zjednodušení hovoří i Empire, když filmu lehce částečně vytýká, že prakticky vůbec nemaže s expozicí, uhání z akce do akce, vysvětluje za pochodu a občas jen těsně balancuje na hranici, kdy takový rychlopalný styl vyprávění ještě není zahlcující. V podobném duchu Empire kritizuje absenci politické satiry, jež je pro Tintina typická (trochu neprávem, zrovna Tajemství jednorožce vznikalo za druhé světové války, kdy se Hérgé politice raději vyvaroval) a klaunský humor Tkadlece a Kadlece, který funguje toliko občas a jindy je spíš trapný.

Těšme se!

V jádru je tedy vidět, že zahraniční kritici filmu vytýkají spíše drobnosti a jakékoliv závažnější problémy pokaždé souvisí s tím, nakolik jste, nebo nejste, fanoušci komiksové předlohy. Podle všeho nás tak čeká velice příjemná dobrodružná podívaná pro každého, kdo má v sobě kus malého kluka. Na závěr pro vás máme sérii klipů přímo z filmu, kde si v delších záběrech, bez zběsilého střihu trailerů, uděláte hodně slušný obrázek o tom, jak na vás bude působit výsledné dílo. Následují ještě slibované dokumentíky z natáčení a ukázka z filmového soundtracku Johna Williamse, kterou přinesl německý server Cinema Musica. Odkazy na regulérní trailery najdete mezi Souvisejícími články úplně dole na stránce.

Zdroje: Falcon, Wikipedia