V létě nás omámil fantastický trailer, v zimě nás omámí fantastický film. Asi každý filmový fanoušek by si přál, aby tahle formulka fungovala pravidelněji. Do puntíku ji však splňuje nejnovější film Bena Stillera Walter Mitty a jeho tajný život. Po rozporuplných reakcích z newyorského filmového festivalu jsme sice byli na vážkách, co že se to ze třetího Stillerova režijního počinu vyklube, ale výsledek je naplněním všech diváckých očekávání. Vznikl totiž neodolatelný rodinný film, jehož neuvěřitelně velký žánrový rozlet a pevné režijní vedení z něj dělá pozdní, ale hodnotný zápis do seznamu nejlepších filmů roku.
Walter Mitty (Ben Stiller) je samotářský a na první pohled dost obyčejný pracovník redakce magazínu Life. Celý život strávil v práci, dovolenou si nikdy nevzal a nejvíce strhujícím momentem jeho dne je poslání smajlíku půvabné kolegyni Cheryl (Kristen Wiig) po sociální síti. Když je však časopis Life na sklonku své existence a záhadně se ztratil negativ fotografie na titulní stranu posledního čísla, tak se musí Walter Mitty vydat přes půl světa aby ztracenou fotografii našel. A možná se mu to všechno jen zdá.
Už od prvního záběru filmu je zřejmé, že pro Bena Stillera byl Walter Mitty dost osobní projekt. Opatřil totiž Mittyho neuvěřitelně vymazlenou technickou stránkou, od naprosto precizní práce s kamerou až po skvělý střih. Zdaleka nejlépe je to vidět na absurdních snových sekvencích. Ty totiž kromě neustálého střídání žánrů zároveň prostřídávají i styl, jakým jsou natočeny, čímž Stiller dodává vyprávění příběhu obrovskou variabilitu. V jedné ze sekvencí se tak Stiller účastní blockbusterové akční scény uprostřed New Yorku, aby o minutu později předvedl legrační parodii na Benjamina Buttona, která by se neztratila ani v Tropické bouři.
I přes několik absurdně vtipných scén bych Waltera Mittyho rozhodně necharakterizoval jako komedii. Jeho žánrové rozpětí je totiž výrazně větší a označení komedie by mohlo leckoho odradit (zvlášť ve spojení s ne-vždy-tak-oblíbeným Stillerem). Po úvodní, expoziční půlhodině se totiž konečně dostává ke slovu pátrání po ztracené fotografii a Stillerův nejnovější film začne připomínat popcornovější verzi pět let starého Útěku do divočiny. Element Mittyho halucinací je rázem pryč a klíčovou pozici v příběhu převezme cestování po nádherných lokacích (mimo jiné i Grónsko a Island). Dobrodružství na Islandu vrcholí už teď legendární skateboardovou scénou za hudebního doprovodu Of Monsters and Men a vizuálního doprovodu erupce islandské sopky Eyjafjallajokull.
Scénář je sice poměrně předvídatelný, ale přirozené a nenuceně komediální dialogy dodávají filmu příjemný oddechový feeling. A přesto, že filmu nadále vládne Stillerova bezchybná režie plná filmových odkazů a kreativních režijních triků, Walter Mitty by byl jen přehlídkou efektního vizuálu, pokud by nebyl chytře napsaný. Scénář totiž dobře promíchává romantickou linku mezi Walterem a kolegyní Cheryl s dobrodružnými momenty Walterova pátrání po ztracené fotografii. Je až obdivuhodné, jak vyváženě celý film působí.
Stiller je ve svém hereckém projevu přesně tak umírněný a ňoumovitý, jak si látka žádá, přesto ale nebudete mít nejmenší problém se s Mittym identifikovat. Možná i proto, že Mitty už od začátku není úplný pitomec a počátek jeho romance s Cheryl není zahraný do tak velké trapnosti, jak mohl být. Ve vedlejší roli potěší i Patton Oswalt, který se sice na plátně objeví jen v jedné scéně, ale i tak dokáže instantně vykouzlit úsměv na tváři.
Verdikt
Pravé kouzlo Waltera Mittyho není ve vizuální atrakci, ani v podprahovém filozofickém poselství. Je ve velmi zábavném žonglování s žánry a stylu, jímž je Stiller po celou dobu snímá. I kdybyste ale opomněli hru se střídáním absurdní komedie s rodinným dramatem a epickým akčním filmem, dočkáte se vynikajícího dobrodružství, který vám zcela jistě osvětlí vánoční svátky. Rozhodně jeden z nejpříjemnějších filmů letošního roku.
