Žijeme v multipolární době, kdy není těžké skončit uzavřený ve vlastní názorové bublině, kam ani nepronikne životní zkušenost jiných lidí. Vlastně pak i dává smysl, když pohled na svět někoho druhého začíná působit jako sci-fi, pro kterou se obtížně hledá vysvětlení.
Na ploše krátkého článku o chystaném dokumentu Reportáž psaná na benzínce není možné vyřešit komplikovanou otázku toho, zda je ještě vůbec možné něčeho docílit společným dialogem, když jsou jednotlivé pozice tak vyhraněné a pevně ukotvené.
Jakmile však samotný pokus o diskusi způsobuje odmítavou až agresivní odezvu, máme problém. Jakmile je pokus o navázání hovoru vnímaný jen jako úskočná snaha o manipulaci, máme další. Stejně tak nám nepomáhá, když se nedokážeme shodnout ani na těch nejzákladnějších skutečnostech někde na úrovni toho, kde je nahoře a kde dole. A jakmile tohle všechno někdo třetí přiživuje pro své zájmy (finanční, mocenské, egomaniakální), míříme do průšvihu.
Novinářka Ivana Svobodová dlouhodobě píše pro Respekt a jako reportérka hodně vyráží do terénu, aby si udělala na věci pokud možno vlastní obrázek. V posledních letech se hodně věnuje tématu dezinformací, tomu, proč jim někteří lidé věří, proč nedůvěřují tradičním médiím a proč mezi sebou ztrácíme schopnost komunikovat.
Nový dokument Reportáž psaná na benzínce (Pit Stop Reporter) Ivaninu práci mapuje. Připravila jej Zora Čápová, pro niž jde o první nestudentský snímek. Film byl uveden na festivalech Jeden svět a Ji.hlava a v plánu jsou další veřejné projekce v kinech (té nejbližší ve Světozoru se zúčastní Svobodobá i Čápová). Kdo nemá příležitost na snímek vyrazit, může si jej pustit na České televizi, která jej nabídne už v úterý 25. března, od 21.00 na ČT2.
Anotace ČT: Novinářka týdeníku Respekt Ivana Svobodová, která se specializuje na českou dezinformační scénu, nevytváří své reportáže od stolu, ale v terénu. Pouští se do názorových střetů s lidmi, kteří věří postojům, šířeným blogery jako Vidlák. Názorová pluralita se jejich vlivem proměnila v bitevní pole, rozdělené na hodná a zlá média. Konfrontační portrét role liberálního periodika v době bujení konspirací na sociálních sítích se sociologickým přesahem pojednává o nemožnosti dialogu. Ptá se na rozdíl mezi názorem a faktem i na to, jakou autoritu respektuje ten, který je proti autoritám, a kdo je hlídacím psem demokracie.
Podklady a foto: ČT, Mannschaft
