Steven Soderbergh, nepochybně jeden z nejosobitějších režisérů současnosti, v letošním roce oslavil padesátku a při té příležitosti se chystá, alespoň na nějaký čas, dát sbohem své bohaté filmařské kariéře. Ještě než v našich kinech přivítáme jeho poslední snímek – životopisné hudební drama Behind the Candelabra (u nás se bude promítat pod názvem Liberace!), je čas na malou rekapitulaci Steveova profesního života. Jaké jsou první zahraniční ohlasy na režisérův závěrečný počin? Proč vlastně jeden z nejaktivnějších tvůrců nedávných let opouští záři hollywoodských reflektorů? A jaký obraz po sobě zanechal?
Jak jsme vás již informovali, snímek Behind the Candelabra pojednává o životě slavného pianisty Valentina Liberaceho, jemuž propůjčí svoji tvář Michael Douglas. Hudebník vešel ve známost extravagantním stylem života a také svojí homosexuální orientací. Projekt u nás bude mít premiéru 18. 7., avšak již teď se o něm ve většině zahraničních recenzí hovoří jen v pozitivním světle (momentálně 93% na Rotten Tomatoes). Novináři vyzdvihují vynikající zpracování námětu a zejména pak nadprůměrné herecké výkony Douglase a Matta Damona.
Soderbergh natočil svoji filmovou derniéru pod taktovkou televizní stanice HBO a tento krok odůvodnil šokujícím prohlášením: „Dané téma bylo pro velké hollywoodské producenty až příliš kontroverzní.“ Proti čemuž se vzápětí důrazně ohradili zástupci studia Warner Bros..
Ještě větší pozdvižení ovšem vyvolal režisérův projev na 56. Mezinárodním Filmovém festivalu v San Francisku z 27. dubna, v němž si rozhodně nebral servítky a tvrdě se opřel do poměrů v dnešním Hollywoodu. Dokonce uvedl seznam deseti bodů, jež podle něj deformují současný systém. Podle režiséra mainstreamovou produkci řídí převážně jedinci, kteří filmům nerozumí a ani je nemají rádi jako diváci. A tito lidé rozhodují o tom, co se bude natáčet. „Umím řídit auto, ale to ještě neznamená, že si sednu vedle konstruktéra a budu mu říkat, jak by měl nějaké vyrobit,“ prohlásil mimo jiné naštvaný tvůrce. Kritizoval rovněž neefektivní fungování filmového marketingu, nepochopitelné znevýhodňování nezávislých filmařů a nepoučitelnost šéfů velkých studií. (Skepsi nad stavem současného Hollywoodu nedávno projevili také Steven Spielberg a George Lucas).
Na závěr Steven znovu potvrdil, že slova o odchodu na odpočinek myslel smrtelně vážně a v příštích letech se hodlá věnovat výhradně své výtvarné činnosti a maximálně nějakým menším nezávislým projektům. „Cítím se uvězněný. Moje práce se nikam neposouvá. A jediný způsob, jak všechno zahodit a začít znovu, je odejít,“ glosoval své rozhodnutí režisér.
Rodák z Atlanty v americké Georgii se u filmu pohybuje od svých patnácti let. Už jako student natáčel na šestnáctimilimetrovou kameru krátkometrážní snímky a po absolvování střední školy začal pracovat v Hollywoodu jako střihač. To byla pro něj skvělá průprava do příštích let, neboť Steven Soderbergh je známý tím, že si většinu svých filmů nejen sám píše, ale i stříhá a podobně jako Guillermo del Toro tak dělá přímo uprostřed natáčení.
Poprvé na sebe výrazně upozornil v roce 1986, když režíroval koncertní video britské rockové skupiny Yes pod názvem Yes: 9012 Live. Za tento počin byl poctěn nominací na cenu Grammy. Skutečný průlom pro něj znamenalo psychologické drama Sex, lži a video, za něž pro změnu obdržel svoji první nominaci na Oscara za nejlepší scénář.
V následujících čtyřiadvaceti letech stihl Soderbergh zrealizovat neuvěřitelných 26 filmových projektů, z toho pět jen v posledních dvou letech, a bez diskuze se zařadil k nejvýraznějším ikonám současného Hollywoodu. I když má svůj vlastní specifický styl, opakovaně prokázal, že se dokáže přizpůsobit téměř jakémukoli žánru a jakkoli vysokému rozpočtu. Jeho kinematografie zahrnuje násilné thrillery (Angličan), historická dramata (Berlínské spiknutí, Che), hvězdně obsazené stylové krimi-komedie (Zakázané ovoce, trilogie Dannyho parťáci), mysteriózní sci-fi (Solaris), ale i televizní seriály a dokumenty.
V roce 2001 se mu jako jedinému režisérovi v posledních desetiletích podařilo být nominován na Oscara za dva filmy současně, a sice za ekologický životopisný snímek Erin Brockovich a sociální drama z prostředí drogových kartelů Traffic – nadvláda gangů. Cenu pro nejlepšího režiséra si pak za druhý jmenovaný titul skutečně odnesl. Mezi jeho oblíbené herce patří George Clooney, Julia Roberts, Benicio del Toro nebo Catherine Zeta-Jones.
Zda se filmařský chameleón do „zkaženého prostředí“ Hollywoodu ještě někdy vrátí, zůstává nejasné. Lidé ze Steveova blízkého okolí doufají, že si tvůrce pouze potřebuje dopřát zaslouženou pauzu a nabrat nové síly pro svoji další práci. I kdyby však Behind the Candelabra mělo zůstat Soderberghovou derniérou na poli celovečerního hraného filmu, už nyní za sebou zanechal výrazný otisk.
PS: Ačkoliv Stevenovo rozhodnutí dát si od celovečerních filmů (přinejmenším) pauzu trvá, krátce po dopsání článku se proslechlo, že přeci jen ještě není všem natáčecím dnům konec. Soderberghovi se zřejmě práce pro kabelovku HBO tak zalíbila, že se pro konkurenční Cinemax uvolil natočit desetidílný seriál The Knick ve kterém si Clive Owen zahraje lékaře, který v New Yorku roku 1900 začal vykonávat naprosto revoluční typy operací.
Zdroje: Deadline, Deadline II, Filmschool Rejects, Mother Jones
