Jeden z nejpozoruhodnějších hollywoodských režisérů současnosti Steven Soderbergh (Traffic – nadvláda gangů, Dannyho parťáci, Che) hodlá po více než pětadvaceti letech za kamerou pověsit řemeslo na hřebík. Avšak ještě než se tak stane, máme pro vás recenzi na mistrův pravděpodobně poslední kinofilm – psychologický krimi-thriller Vedlejší účinky (v originále Side Effects), který na tuzemská plátna dorazí 4. dubna. Soderbergh se při jeho natáčení již potřetí (po snímcích Informátor! a Nákaza) profesně sešel se scenáristou Scottem Z. Burnsem. Podařilo se Stevenovi uzavřít kariéru se ctí? Nebo můžeme být rádi, že odchází?
Děj filmu se točí kolem špičkového psychiatra Jonathana Bankse (Jude Law). Do života renomovaného specialisty jednoho dne vstupuje mladá atraktivní pacientka Emily Taylorová (Rooney Mara), jež od té doby, co byl její bohatý a úspěšný manžel Martin (Channing Tatum) zavřen do vězení, trpí silnými depresemi. Jelikož se Emily brání nabídnuté hospitalizaci a její stav se nezlepšuje ani po manželově propuštění, Banks se jí rozhodne předepsat zcela nový lék proti depresím s názvem Ablixa.
„Zázračné“ pilulky však u pacientky vyvolají strašlivé vedlejší účinky a následky jsou pro trojici ústředních hrdinů tragické. V ohrožení se ocitá nejen mladá žena, ale i Banksova lékařská reputace a soukromý život. Psychiatr se ovšem nevzdává a je odhodlaný zjistit pravdu a odhalit, kdo stojí za šířením nebezpečného medikamentu a jeho nežádoucími účinky. Čím více se ale noří do svého pátrání, tím víc odhaluje, že všechno není tak, jak se na první pohled může zdát.
Soderbergh při režii Vedlejších účinků opět prokázal schopnost přizpůsobit se téměř jakémukoliv žánru a zároveň jej obohatit o svůj vlastní rukopis. Po režijní stránce je snímek vybroušený jako diamant do posledního detailu. Od úvodních titulků tvůrce buduje temnou napínavou atmosféru (film začíná pohledem na kaluž krve), pomalu stříhá a používá hodně detailních záběrů. Pokud je to možné, vyhýbá se dlouhým dialogům a soustředí se především na vyprávění pomocí obrazů.
Samotný příběh připomíná hitchcockovské thrillery z padesátých let. Hlavním hrdinou je veskrze obyčejný člověk, jenž je nečekaně a proti své vůli vytržen ze svého dosud nudného života a je nucen čelit neobvyklým událostem, které ho mohou připravit o všechno. Současně však scenárista připravil na diváky jeden velký podraz.
Po prvních několika minutách se zdá, že je všechno jasné a půjde o zarputilý boj jednotlivce proti systému, podobně jako třeba v Soderberghově starším počinu Erin Brockovich. Zhruba v polovině metráže ovšem děj nabere úplně jiný směr a film se mění z psychothrilleru o velkých zlých farmaceutických společnostech na obyčejnou kriminálku, kde jde o něco úplně jiného než naznačoval dosavadní vývoj. Překvapivá proměna snímek ozvláštňuje, leč některým divákům možná nesedne a budou se cítit podvedení. Tvůrci nám tak nedávají žádnou odpověď na řešení nastíněného problému a nechávají publikum, aby si sdělené poselství přebrali po svém.
Osobně mi také trochu vadilo, že si autoři více nepohráli s napětím v závěru. Poté co se ústřední postava dostane skoro až na dno, dochází k zásadnímu obratu a všechny problémy jsou nakonec bleskově vyřešeny bez větších obtíží. Tahle zkratkovitost trochu zamrzí, zvláště když zbytek filmu šlape jako hodinky a není mu jinak téměř nic co vytknout.
Z hereckých představitelů podle očekávání nejvíce boduje Rooney Mara v úloze nepředvídatelné Emily. Tahle herečka mě nepřestává udivovat, jak se dokáže v mžiku proměnit ze sladké holčičky v hrůzu nahánějící psychotičku. Po výtečném výkonu v Mužích, kteří nenávidí ženy se nám tak představuje v další jedinečné roli. Neméně výrazný je i Jude Law, jemuž postava psychiatra taktéž padla jako ulitá. Ostatní figury mají podstatně méně prostoru, avšak třeba i krátký výstup Catherine Zety-Jones se vryje do paměti.
Verdikt
Soderbergh dostál své pověsti a rozloučil se kvalitní žánrovkou s propracovaným a velmi originálním scénářem, který navíc podporují excelentní herecké výkony Jude Lawa a Rooney Mary. Závěrečný twist sice někteří diváci možná nestráví a slibovaná odpověď na problémy farmaceutického průmyslu vyšumí do ztracena. Leč ve výsledku se jedná o nadprůměrnou podívanou, která určitě stojí za vidění. Snad si Steven odchod do důchodu ještě rozmyslí.
