Letošní Oscary se zapíší do historie jako diskutabilní ročník. Na jednu stranu lze argumentovat, že kvůli pandemii byla podstatně slabší konkurence, než kdykoliv jindy. Rozhodně je fakt, že si studia schovávala svoje těžkotonážní filmy na další ročník a letos si to vesměs mezi sebou rozdaly nenápadné malé klenoty. Což je naopak ta pozitivní zpráva – Ocenění se dočkaly snímky, které by jindy neprávem zapadly a díky cenám Akademie se o nich dozví víc lidí. I když zájem veřejnosti asi bude historicky malý, protože při chybějících diváckých favoritech se prostě k Oscarům nestahuje tolik pozornosti.
- Čtěte také: Oscar 2021: Výsledky
Hlavní cenu si nakonec dle předpokladů odnesla Země nomádů, nenápadné paradokumentární drama, které zkrátka a dobře ukazuje život jedné ženy, jež se po ztrátě předchozího domova rozhodla kočovat v dodávce po Spojených státech. Poetický snímek nenadchne každého, ale je parádní, že přinesl režisérského Oscara Chloe Zhao, historicky teprve druhé ženě, jež dostala režijního Oscara. (První ženou byla Kathryn Bigelow za snímek Smrt čeká všude). Chloe taktéž patřila mezi favority. Třetí soška, kterou si snímek vysloužil, byla pro herečku Frances McDormand v hlavní roli. V tomhle směru jde o překvapení, daleko víc byla výhra předvídána Viole Davis za Ma Rainey – Matky blues nebo Carey Muligan za Nadějnou mladou ženu.
Úplně nejvíc byli všichni prognostici překvapení v kategorii nejlepšího herce. Tam se předpokládalo, že zesnulý Chadwick Boseman má Oscara v kapse. Namísto toho byl oceněný Anthony Hopkins za snímek The Father, kde podal brilantní výkon v roli muže, jehož vnímání světa pomalu zakaluje stařecká demence. V žádné další kategorii už se překvapení nekonala. Vždy zvítězil favorit, nebo alespoň jeden ze snímků označovaných za očekávanou alternativu.
Rekordní počet cen si odnesly ženy, celkem 17. V minulosti to bylo maximálně 15. Celkově byl ročník chválený za vyšší zastoupení minorit, než bývá obvyklé, avšak kdo ví, zda to byl výkyv související se skladbou omezené filmové nabídky anebo nějaký začátek trendu, kdy se do cen skutečně začne propisovat širší a širší Akademie se stále rozmanitějším vkusem. A za pozornost stojí také skutečnost, že rekordních 9 sošek si odnesly streamovací služby, Netflix a Amazon. Tady je to téměř určitě dané uzavřenými kiny, ale zároveň povoluje určitá pomyslná bariéra, kdy řada Akademiků v minulosti měla problém hlasovat pro filmy určené pro „domácí video“. Pokud Oscary nechtějí být nástroje pro propagaci kinematografie (některých částí kinematografie), ale rády by ukazovaly prstem na ty opravdu nejlepší a nejdůležitější filmy roku, pak by bylo dobře, pokud by se upřednostňování kino filmů dalo vymýtit.
Letos rozdíly šly stranou a také díky tomu (nejen díky tomu) se podařilo veřejnosti doporučit širokou škálu skvěle přijatých filmů. Jen tak dál.