Když se řekne Sněhurka, každému hned vyvstane na mysli krásná dívka, krutá zlá macecha a v neposlední řadě sedm roztomilých trpaslíků. Klasický pohádkový příběh od bratří Grimmů znají snad všichni lidé na světě a není divu, že se k němu i filmoví tvůrci v různých variacích neustále vracejí. V minulém roce vznikly v Hollywoodu hned dvě netradiční verze Sněhurky v podání Tarsema Singha a Ruperta Sanderse. Jak to dopadlo, jste si mohli přečíst v našich recenzích. Nyní se se stejným tématem rozhodl vypořádat španělský scenárista a režisér Pablo Berger ve snímku Sněhurka: Jiný příběh (v originále Blancanieves). Ovšem jak už český název napovídá, tentokrát se jedná o vskutku neobvyklé zpracování.
Děj filmu je zasazen do Španělska na počátku 20. století. Ústřední hrdinkou je dívenka Carmen, kterou již od narození provází trpký životní úděl. Její otec je slavný toreador Antonio Villalta, jenž však při svém posledním vystoupení utrpí těžké zranění a od té chvíle je upoután na invalidní vozík. Carmenina matka vzápětí zemře při porodu. A jakoby nastalého utrpení nebylo dostatek, na dívčina otce se „přilepí“ vypočítavá ošetřovatelka Encarna a donutí bezmocného, leč stále bohatého muže ke sňatku. Nová samozvaná paní domu malou Carmen nenávidí. Zakazuje jí stýkat se s otcem a později se ji dokonce pokusí zabít. Mladá dívka však šťastnou náhodou přežije a opouští domov. V divočině pak dochází k jejímu osudovému setkání s partou hodných liliputánů, kteří se shodou okolností také živí zápasy s býky. Carmen se s nimi spřátelí a sama vstupuje do arény. Pod jménem Sněhurka se stává slavnou matadorkou. Ovšem podlá macecha je jí stále v patách.
Vedle nového pojetí příběhu je druhou a velmi podstatnou odlišností fakt, že španělský tvůrce natočil svůj film jako poctu staré kinematografii. Jeho snímek je černobílý a němý. Zejména tato skutečnost je nejdůležitějším aspektem při výsledném hodnocení projektu. Tím se okamžitě nabízí přirovnání k loňskému oscarovému hitu The Artist (Umělec) od francouzského režiséra Michela Hazanaviciuse.
Předně, na Bergerovu obhajobu je nutno zmínit, že své dílo připravoval dlouhých osm let. Čili jakékoli obviňování ze snahy svézt se na Hazanaviciusově úspěchu je poněkud zcestné. Na druhé straně, Španělův počin disponuje těmi samými přednostmi i slabinami jako zmiňovaný oscarový vítěz. Atmosféra snímku je vykreslená do posledního detailu. Dočkáme se řady vynikajících záběrů, jež skvěle fungují i bez mluveného slova. Režisér mistrně vystihnul syrovost i hravost originální předlohy. Musím však upozornit na důležitý fakt. Sněhurka určitě není podívanou pro malé děti. Je to drsný dospělácký film, i když určité pohádkové kouzlo mu jistě nelze upřít. Klíčovou složkou díla je samozřejmě hudba, která je výtečná ve všech situacích, ať už se jedná o energické kytarové riffy či jen rytmické „poklepávání“ kastanět.
Herci i bez dialogů hrají jako o život. Půvabnou Macarenu Garcíu v úloze Carmen si prostě musíte zamilovat a stačí vám k tomu pouhý výraz jejího obličeje. Velkou pozornost na sebe strhává rovněž jediná známější herecká tvář – Maribel Verdú (Mexická jízda, Faunův labyrint), jež ztvárnila zlou Encarnu. A neztratili se ani představitelé trpaslíků. Zajímavostí je, že jich není sedm ale šest a jeden z nich zároveň funguje jako vysněný pohádkový princ a další zase coby sekundární záporák.
Tolik pozitiva. Negativní stránkou je snadná předvídatelnost příběhu. I když se Berger v několika momentech od původní pohádky odlišuje, od samého začátku není těžké odhadnout, kdo bude hodný a kdo zlý a kam se bude cesta hlavní hrdinky ubírat. Nečeká nás žádný šokující zvrat. Největší alfou i omegou při hodnocení filmu je ovšem stejně jako v případě The Artist absence zvukové složky. Ti, kteří neholdují němé éře a starým filmovým postupům se dost pravděpodobně budou při sledování Sněhurky chvílemi nudit. Běžného diváka 21. století zvyklého převážně na komerční tvorbu Pablo Berger nijak nenadchne. Případný úspěch či neúspěch Sněhurky nám tak může napovědět, zda The Artist skutečně odstartoval znovuzrození němé kinematografie či se jednalo pouze o krátkodobou senzaci.
Verdikt
Výsledné hodnocení berte s velkou rezervou. Pokud máte chuť na nevšední filmový zážitek, obdivujete němou kinematografii nebo vás oslnil loňský The Artist, pak je Sněhurka jasnou volbou a může se pro vás stát jedním z nejlepších snímků za poslední roky. Jestli chodíte do kina spíše na hollywoodské blockbustery a stará filmová tvorba vám nic neříká, pak se Bergerovu počinu raději vyhněte.
