Star Wars: Vzestup Skywalkera byly rozpačitě přijatým filmem. Jednou z častých výtek, co vůči filmu zaznívala je ta, že se vyprávění místo na postavy zaměřilo primárně na vývoj děje, rozšiřování univerza a mytologie. Na podrobné rozebírání nejrůznějších konceptů nicméně nebylo v už tak nabitém snímku dost času, a tak si u řady věcí musíme vystačit s krátkým vysvětlením, musíme si to vysvětlení domýšlet anebo předpokládat, že se mu jednou budou věnovat doplňující knihy či komiksy. Část diváků takový přístup nenávidí. Film by měl fungovat sám osobě. Jiní fanoušci naopak milují, když si mohou skrz detektivní pátrání napříč multimédii dál doplňovat mozaiku hlavního příběhu.
Novelizace Vzestupu Skywalkera se mimo jiného podrobněji zaměřila na jeden klíčový element, nad kterým řada diváků dodnes kroutí hlavou. Jak je možné, že císař Palpatine přežil svou zdánlivou smrt v Návratu Jediů? Samotný Vzestup Skywalkera se tomu věnuje dost v rychlíku. Palpatine připustí, že zemřel a jeden z členů odboje nadhodí, že se nejspíš mezi živé vrátil prostřednictvím temných sil nebo klonování. Novelizace to teď důkladněji rozebírá.
Ve scéně, ve které Kylo Ren navštíví planetu Sithů Exegol a potká poprvé Palpatina, si prohlédne stroj, ke kterému je Palpatine připojený a pozná, že před sebou má mašinu, která drží pohromadě rozpadající se naklonované tělo, které praská ve švech pod nezměrnou silou Palpatinovy mocné duše, jež v těle sídlí. Tělo podle všeho už nevydrží příliš dlouho, je tedy možné, že právě proto se teď nemrtvý císař snaží dotáhnout svůj plán do konce – aby vyřešil svůj problém s fyzickou schránkou jednou pro vždy. Specificky se v knize píše:
