Osmdesátá léta zastihla akčního hrdinu ve vrcholné formě. Co žánr formovalo do jeho soudobé podoby? Kde všude čerpal inspiraci a proč se najednou producenti nebáli do nákladných bombastických filmů investovat hromady peněz? To všechno a mnohem víc osvětlí předešlý díl seriálu, tak si ho nezapomeňte osvěžit.
Sem tam do hry promluví někdo z předchozí generace, sem tam se natočí western nebo drsná detektivka, pokračují série Indiany Jonese nebo Hvězdných válek. Ale hlavní slovo mají v osmdesátých letech vysokorozpočtové, akční filmy, které se nestydatě pyšní spoustou výbuchů, přestřelek, soubojů, honiček, urážlivých hlášek a popřípadě potoky krve. Hlavní role najednou nedostávají herecké osobnosti schopné zvládnout také dramatické úlohy, ale specialisté na akční žánr. Velcí silní muži, kteří se nebojí kaskadérských čísel, souboje nemusí předstírat a místo velkých vět se spoléhají spíš na úderné bonmoty a sílu svého maskulinního charismatu.
Sly, Arnold, Bruce a ti ostatní
Zdaleka největšími legendami té doby (a zůstávají jimi dodnes) jsou bez debat Arnold Scharzenegger a Sylvester Stallone. Filmy jako Terminátor, Predátor, Komando, Barbar Conan, Total Recall, Pravdivé lži, Rambo pozdější díly Rockyho, Tango a Cash, Cliffhanger nebo Demolition man jsou navěky zapsány do zlatých filmových análů a poskytly cennou inspiraci nejednomu mladšímu tvůrci.
Lehkým protipólem sveřepých strojů na smrt, které často hráli Stalone se Schwarzeneggerem, se stal na konci osmdesátých let Bruce Willis. Vrchol jeho slávy přišel až v další dekádě, ale Smrtonosná Past z roku 1988 přinesla do žánru řadu změn. Willisův hrdina je zde prototypem „správného chlapa na špatném místě
ve špatnou dobu“, se kterým divák dokáže lépe souznít, aniž by však přišel o svého mužného hrdinu (to se stane až v éře filmů pro geeky dnešních dnů). Právě Smrtonosná Past navíc byla jedním z prvních akčních filmů, které dokázaly na žánr koukat z nadhledu, ale aniž by se mu posmívaly. Kromě série Smrtonosných pastí byl Bruce nejdrsnější asi v Posledním Skautovi.
V odlehčeném duchu se většinou nesl také žánr policejních buddy filmů (parťáckých filmů), které kromě klasické akce těží především z dynamiky ústředních dvojic, jež se obvykle navzájem přetlačují, ale v krizové situaci za sebe dají ruku do ohně. Žánr proslavili především Eddie Murphy (série 48 hodin a Policajt z Beverly Hills) a Mel Gibson (Smrtonosná zbraň), který v té době už měl na kontě další legendární sérii – Šíleného Maxe.
Rostoucí videotrh
Neuvěřitelný hlad po silných mužích si studia nemohla nechat proklouznout mezi prsty a tak kromě hlavních akčních hvězd zásobovala diváky také poněkud druholigovějšími ostrými hochy, kteří ale ve většině případů z kin hodně rychle propadli na videotrh. Z dřívější doby pokračoval v natáčení béčkových filmů Chuck Norris, mezi nováčky pak krátce zazářili Steven Saegal , Jean-Claude van Damme nebo Dolph Lundgren. Do úplně první ligy nikdy pořádně nepatřil ani Kurt Russel.
Co se dělo v Asii? Kromě dalších úspěchů Jackieho Chana se ke slovu dostal Chow Yun-Fat, který pod režijním vedením geniálního Johna Woo natočil takové klasiky jako je Zabiják, Hard Boiled nebo sérii Lepší zítřek. V osmdesátých letech se snímkem Klášter Shaolin uvedl Jet Li, který v později zazářil v sérii Tenkrát v Číně a řadě dalších bojových filmů.
Odklon od svalovců v 90. letech
Devadesátá léta s sebou přinesla řadu změn. Tak zaprvé se diváci přejedli svalů. Od svých hrdinů začali chtít vtip, hezkou tvářičku, nebo dokonce schopnost dramatického herectví. Do akčního žánru navíc pronikla řada vnějších vlivů (tvůrci z Asie jako John Woo a původem videoklipoví režiséři jako Michael Bay), které od uvěřitelných fyzických výkonů a těžkotonážního chlapáctví přenesli zájem k neotřelým postupům a působivé audiovizuální stránce. Sylvester Stalone šel dokonce ještě dál do historie a za smrt klasického akčního fil
mu označil už Burtonova Batmana z roku 1989, který diváky naučil od velkofilmu očekávat především bombastické speciální efekty. Fyzičku protagonisty vyřešily kostým a triky. Část pravdy v tom jistě bude, takže rapidní zlepšování vizuálních efektů můžeme mezi hřebíčky do rakve svalnatých borců klidně připočítat.
Noví akční protagonisté vesměs patří mezi herce, kteří dokážou zahrát cokoliv, ale řada z nich se na akční filmy přesto poměrně specializovala. Patří sem Keanu Reeves (Bod Zlomu, Nebezpečná rychlost, Matrix, Constantine), Nicolas Cage (Skála, Tváří v tvář, 8 mm) nebo Will Smith (Mizerové, Den nezávislosti, Muži v Černém, Nepřítel státu). Tom Cruise do akčního žánr nakoukl filmem Top Gun už 80. letech, ale pevně v něm zakotvil až rolí agenta Hunta v Mission: Impossible. Od té doby na roli navázal sérií sequelů, Posledním samurajem, Collateralem nebo Minority Reportem.
Méně prominentní herci let 90.
Filmy jako Operace zlomený šíp, Tváří v Tvář nebo Swordfish se snažil svou skomírající reputaci nakopnout John Travolta. Ke konci devadesátých let k akčnímu žánru přičichl také bývalý zpěvák Mark Wahlberg, když natočil snímky Big Hit a Tři králové, aby po přelomu milénia navázal novou Planetou opic, Loupeží po italsku nebo komiksovým Maxem Paynem. Mezi akční naděje dlouhou dobu patřil Wesley Snipes. Ten na sebe pozvolna upozorňoval filmy jako Vlak plný peněz nebo zápornou rolí v Demolition Manovi, aby naplno zazářil v Bladeovi. Pak si ale kariéru pokazil výběrem špatných rolí a problémy se zákonem. Svoji porci akčních hrdinů si užil také Ben Affleck, který krom Armageddonu, Pearl Harboru nebo Nejhorších obav ztvárnil také třeba hlavní roli ve své loňské kriminálce The Town.
Z neamerických herců zmiňme především Jeana Rena, který si v Evropě i Americe zahrál v řadě blockbusterů a kriminálek včetně Brutální Nikity, Leona, Mission: Impossible, Ronina nebo Purpurových řek. Z Asiatů byl z nováčků devadesátých let nejvíc vidět asi Donnie Yen, který si udělal jméno po boku Jeta Li ve filmu Tenkrát v Číně 2 a zazářil v řadě filmů Yuen Woo-Pinga.
A to je z vrcholné éry akčního hrdiny už opravdu všechno. V závěrečné části našeho seriálu se dočtete o tom, kdo všechno kazí drsňákům čest v éře digitálních efektů a kdo se naopak zuby nehty drží poctivého řemesla a dělá čest Arnoldovu a Sylvestrovu odkazu.
