Scénář snímku Joker od Todda Phillipse a Scotta Silvera byl zveřejněný online, dost možná proto, aby jej aktuálně měli k nahlédnutí porotci nejrůznějších ocenění, která jsou se závěrem roku spojována. Scénář začíná slovy:
„Příběh se odehrává ve svém vlastním světě. Není nikterak spojený s žádným z předchozích DC filmů. Vnímáme jej jako klasický film od Warner Bros. Hrubozrnný, osobní a svým vlastním způsobem vtipný. Postavy žijí ve skutečném světě a v sázce jsou osobní věci. I když to ve filmu není explicitně řečeno, odehrává se v minulosti. Řekněme třeba v roce 1981. Jsou to těžké časy. Úroveň zločinnosti je v Gothamu rekordní. Město už šest týdnů ochromuje stávka popelářů. A propast mezi majetnými a nemajetnými je hmatatelná. Sny jsou nedosažitelné, mění se v bludy.“
Co zajímavého lze ve scénáři nalézt? Například celou další scénu se sousedkou Sophie (Zazie Beetz), která v dokončeném filmu chyběla. Po tom, co Arthur ve filmu zabil Randalla, měl vzít peníze z jeho peněženky, dát je do obálky, připsat vzkaz „večer se dívej na show Murrayho Franklina“ a celou obálku strčit Sophie pod dveře. Ta pak měla sledovat se zděšením v televizi, jak Arthur vraždí v přímém přenosu Franklina a promlouvá k davům. Režisér Todd Phillips v jednom z rozhovorů vysvětlil, že scénu vynechal proto, že chtěl celý snímek pojednat z Arthurovy perspektivy.
Za pozornost stojí také to, že postava vraha Thomase a Marthy Wayneových nemá ve scénáři jméno, prostě je označená jako „grázl“. V komiksech a filmech přitom vrah Batmanových rodičů jméno obvykle má. Někdy je to sám Joker (alias Jack Napier ve filmu Tima Burtona), jindy je to lupič jménem Joe Hill. Tady útočník zůstává anonymní. A v v pořadu Murrayho Fanklina měl Arthur říct, že jej zradil systém, místo toho řekne, že jej zradila společnost. To je samozřejmě jen drobný detail, tak se schválně začtěte sami do scénáře a dejte vědět, jestli vás trknou do oka nějaké větší rozdíly mezi původním plánem a finálním filmem.
Celý scénář si můžete přečíst tady.