Biografie hvězd: Brad Pitt

Naši pravidelní čtenáři jistě tuší, co bude následovat. Je tady opět čtvrtek, čas pravidelné Biografie hvězd, a tak se jako obvykle sluší zprvu připomenout, že rubrika vzniká ve spolupráci se serverem VideaCesky.cz. Posledně jsme vám představili Hugha „Wolverina“ Jackmana a i tentokrát pro vás máme hvězdu první velikosti. Brada Pitta.

Pitt bez debat patří mezi nejvýraznější osobnosti současného Hollywoodu, nicméně řada lidí ho z nějakého důvodu považuje víc za celebritu, než za herce. Možná za to může jeho pohledná tvář, možná bulvárem propírané vztahy s krásnými herečkami, nicméně jak správně podotýká dnešní dokument, často se stává, že když se Brad po nějaké době objeví v novém filmu, řada lidí je pokaždé skoro až překvapená, že vedle adoptování afrických dětí umí také velice obstojně hrát. Ty nejzářivější příklady jeho talentu najdete ve videodokumentu na konci článku, v textu se opět zaměříme na snímky, které video opomíjí, ale z toho či onoho důvodu si vaši pozornost zaslouží.

Spíš jako takovou perličku můžeme uvést, že v osmdesátých letech se mihnul v populárních seriálech Dallas a 21 Jump Street a o nějakých patnáct let později se objevil ještě v Přátelích, kde si po boku své tehdejší manželky Jennifer Aniston zahrál vydařenou roličku bývalého tlouštíka, ze kterého se vyloupnul prvotřídní krasavec. Jinak je ale Pitt samozřejmě především filmovým hercem a jako takový na sebe poprvé významněji upozornil v hudební podivnosti Johnny Suade (1991), kde si zahrál přihlouplého muzikanta, který se ve svých trademarkových semišových botách pomalu šine odnikud nikam a vy máte chuť dát mu pěstí.

Na pěst je podle cyničtějších diváků i sentimentální snímek Teče tudy řeka (1992)), ve kterém si Pitt zahrál poslušného synka vychovávaného v rodině kněze na jihu Spojených států. Film možná opravdu byl až moc idealistický a přeslazený, nicméně spolupráce s režisérem Robertem Redfordem Brada v kariéře rozhodně posunula. Shodou okolností se podle řady fanoušků začíná Pitt s postupujícím věkem Redfordovi podobat.

O rok později se Brad mihnul v Pravdivé romanci zesnulého Tonyho Scotta, ale také si zahrál po boku Davida Duchovnyho a Juliette Lewis v krimi thrilleru Kalifornie (1993). Duchovny tu ztvárnil spisovatele, který se svou přítelkyní jezdí po spojených státech a sbírá podklady pro svou knihu o úkladných vrazích. Když však do auta přibere poněkud vyšinutého Earlyho (Pitt) a jeho přítelkyni, začne mít rychle pocit, že by se obětí vraždy mohl stát on sám. Pokud jste kdykoliv trpěli představou, že Brad Pitt je hodný klučina, v Kalifornii vás jako nebezpečný umaštěný buran přesvědčí o opaku.

Ve Spáčích (1997) Pitt nebyl o nic hodnější. V dramatu Barryho Levinsona si zahrál jednoho ze čtyř přátel, kteří byli v mládí týráni v pasťáku sadistickým dozorcem a posléze se, už jako dospělí, pokusí o rafinovanou odplatu. V témže roce si ale  Brad střihl také hlavní roli v melodramatu Sedm let v Tibetu (1997), které je dost možná jedním z důvodů, proč ho řada diváků považuje především za sladkého hocha. Poetické lezení po skalách a diskuse s mladým Dalajlamou zkrátka nejsou to pravé ořechové. A podobně řada lidí vnímá i o rok mladší romanci Seznamte se, Joe Black (1998), ve které si Brad zahrál Smrtě, který si na svět přijde pro Anthonyho Hopkinse, ale místo konání své povinnosti se zamiluje do jeho dcery. Ta romance není vůbec špatná, ale pro řadu diváků je to zkrátka až příliš přeslazené, přitažené za vlasy a kýčovité.

K přeslazenosti daleko má naopak romantická kriminálka Mexičan (2001), ve kterém Pitt chodil s hysterickou Julií Roberts a snažil se ukořistit drahocenný mexický revolver. Film sice natočil Gore Verbinski, byla z něj cítit inspirace Guyem Ritchiem, nebo snad dokonce Coeny či Tarantinem, ale pro většinu diváků to byl jen přeplácaný bordel. Podobně hanlivě by se daly označit i bitvy z Tróje (2004). Ten film vypadal v upoutávkách velkolepě, nicméně ve výsledku zbyla ukecaná nuda a drby o tom, že Pitt používal dubléra pro natáčení detailních záběrů svých lýtek, která byla v té době údajně příliš hubená, než aby mohla důvěryhodně ztvárnit lýtka mocného Achillea.

Následovaly léta podstatně vydatnější, když si Brad nejprve zahrál v dramatu Babel (2006) emocionálního ždímače Alejandra Gonzáleze Iñárritua a v poetickém westernu Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem (2007). V prvním jmenovaném snímku si zahrál manžela, který se uprostřed marocké pustiny pokouší zachránit život postřelené ženě, v tom druhém ztvárnil slavného desperáta v posledních dnech jeho krátkého života. O něco optimističtější úlohu si Pitt užil v roce 2010, kdy namluvil supermanovského Metro Mana ve vydařeném animáku Megamysl (2010). Podstatně slabším animákem je o rok mladší Happy Feet 2 (2011), kterému se Brad z nepochopitelných důvodů nechal ukecat také. V loňském roce jsme ho pak mohli vidět ještě v Mallickově opusu Strom života (2011) a v námi recenzovaném Moneyballu (2011).

Ještě letos si v zahraničí odbude premiéru chválená kriminálka Killing Them Softly, u které bohužel zatím nebylo stanoveno datum české premiéry, nicméně těch pravých žní se Bradovi fanoušci dočkají příští rok. Tehdy bychom ho totiž měli postupně vidět v zombie apokalyptickém thrilleru World War Z, další Malickově meditaci Voyage of Time, ve Scottově kriminálce The Counselor a v otrokářském dramatu Stevea McQueena Twelve Years Slave. A pokud všechno dopadne jak má, tak bychom v budoucnu Pitta mohli vidět také ve Fincherově adaptaci 20 tisíc mil pod mořem.

Užijte si dokument a těšte se na další část. Dokument připravila stanice MNC, rubrika vzniká ve spolupráci se serverem Videa Česky. Překlad pro vás připravila SolamBee. A určitě zavítejte i přímo na VideaCesky.cz a vyjádřete svoji spokojenost, aby překlady filmových materiálů vznikaly i do budoucna!