O Vráně jsme tu v posledním roce psali několikrát kvůli zprávám o připravovaném remakeu. V té době jsme překládali a přejímali jiné zdroje a názor autora kultovní komiksové předlohy, Jamese O'Barra, vám pouze zprostředkovávali. Tenkrát by mě jako fanouška ani nenapadlo, že by tu mohla být možnost hovořit s Jamesem O'Barrem přímo, ale některé sny se někdy plní.
Americký výtvarník a komiksový scénárista James O'Barr přijel do Prahy, aby vystoupil na letošním KomiksFESTU. V sobotu 27.10. proběhla ve smíchovské MeetFactory debata, při které zazněla spousta zbytečných, ale i některých zajímavých otázek. James O'Barr ale ani na chvíli neztrácel otevřenost, trpělivost a humor. Působil jako sympatický chlápek odvedle, který zapaluje jednu cigaretu za druhou, zatímco vy visíte na každém jeho slově. Součástí večera byla i dobročinná aukce obrazu, který přímo tam namaloval. Následná autogramiáda začala až někdy po jedenácté hodině a ještě v půl jedné jsem doma na Facebooku četla, že se stále podepisuje. A druhý den v půl desáté ráno jsme Jamese O'Barra mohli vidět na ČT24. Jeho program v Praze byl zkrátka velmi nabitý, přesto si našel čas na to, aby s námi strávil cennou čtvrthodinu a odpověděl na otázky, které jsme se snažila koncipovat tak, aby neopakovalo to, na co už odpovídal dříve. Z toho důvodu v závěru přidávám i odpovědi, které zazněly na debatě, ať už jde o zajímavosti nebo jsou obecně známy.
Rozhovor s Jamesem O'Barrem
Od roku 2008 se hovoří o přípravách nového filmového zpracování Vrány. V souvislosti s projektem byla skloňována jména tvůrců jako Stephen Noringhton, Juan Carlos Fresnadillo nebo nejnověji, Javier Gutierez. Kontaktoval vás někdo z nich ohledně tohoto projektu?
Ne. Nikdy jsem nebyl kontaktován žádným režisérem, ani kvůli novému filmu, ani ohledně televizní série. Je to zřejmě proto, že můj názor od samého začátku byl ten, že tenhle příběh měl být zfilmován pouze jednou. Nechtěl jsem, aby po deseti letech přišel nějaký jiný tvůrce a řekl: Tohle je dobrý film, tak ho natočíme znovu. Hádal jsem se s nimi a opakovaně odstupoval od projektů, takže pro ně asi nemělo cenu mě opět kontaktovat.
Hovořil jste o tom s režisérem původního filmu Alexem Proyasem? Nevíte, jaký názor na to má on?
Alexův názor je stejný jako můj. Ten film je především odkazem Brandona Lee a nechceme ho dál nechat vykořisťovat.
Jak je to vůbec s autorskými právy ohledně Vrány?
Já vlastním práva na hlavní postavu a na knižní publikování. Práva na filmové či televizní zpracování má produkční společnost. O remakeu Vrány se nyní hovoří už nějakých šest let, ale k žádné skutečné práci na projektu zatím nedošlo. Oni vlastní práva, takže sem tam se objeví někdo kdo napíše svoji vizi scénáře a společnost předstírá, že se nachází ve fázi před-produkce, i když vůbec nemají v úmyslu jej natáčet.
Na internetu lze najít spoustu drbů...
Vážně?
Ano, drbů a porna. Prý s původními producenty Vrány připravujete jakýsi filmový projekt, podle vašeho scénáře a s vaší volbou hlavních postav a hudby pro soundtrack. Je to pravda?
Ano, jedná se o film Frame 137. Je to krátký příběh, který jsem napsal asi před dvaceti lety. Projekt se stále připravuje a já na něm pracuji ve spolupráci s australským režisérem Johnem L. Tillyardem.
Chtěl byste si někdy sám zkusit filmovou režii? Jako třeba Frank Miller?
Určitě ne. Nerad dělám kompromisy a natáčení filmů je o dělání kompromisů. Když vytvářím komiks tak musím sám přemýšlet úplně o všem. Zúčastnil jsem se několika filmových natáčení a působilo to na mě jako jeden velký chaos. Prostě bych chtěl, aby všechno bylo jen podle mých představ a to u filmu není možné. Nejsem týmový hráč.
Líbí se vám nějaké komiksové adaptace natočené v posledních letech?
Mám rád filmové zpracování Watchmen. Myslím, že ten film je trochu jako Blade Runner. Čili dostane se mu spravedlivého docenění až s odstupem času. Když Blade Runner poprvé šel do kin, nikomu se to nelíbilo a až po pár letech se z toho stal obrovský hit. Věřím, že s Watchmen to bude stejné. Naproti tomu zpracování Avengers bylo docela příjemné, splnilo to přesně co se od takového filmu očekává, ale byla to jen čistá zábava. Užil jsem si skvělé dvě hodiny v kině, ale určitě to nijak nezměnilo můj život. Chtěl bych tam vidět nějaký přesah. To u komiksových adaptací z posledních let nevidím.
Poslední otázka – má leopard skvrny i v očích?
Potřebujete, aby měl skvrny v očích? Ne vážně, čtenáři si často interpretují napsaná slova jinak, než autor zamýšlel. Proto já nechávám svým čtenářům svobodu ať si je interpretují, jak chtějí. Má slova a kresby znamenají přesně to, co si pod nimi čtenář představuje.
O poslední otázku se po pravdě nejednalo. Měli jsme v záloze ještě jednu: Jestli po těch všech rozhovorech, které poskytl, není nějaká otázka, kterou mu nikdo nepoložil, ale přesto by na ni moc rád odpověděl. Jenže následkem menšího chaosu a špatného překladu (což byla samozřejmě naše vina) se otázka transformovala na: Jestli by se on rád na něco nezeptal.
James se spolu se svými společníky začal smát a dalo se poměrně snadno odhadnout, co odpoví.
"Stále mi ještě nikdo neřekl, kde se tu dají sehnat drogy a lehké děvy."
Odpovědi, které zazněly na debatě v MeetFactory
Komiks
Komiks Vrána původně vznikl jako forma art-terapie. James O'Barr se jeho prostřednictvím snažil vyrovnat se smrtí své snoubenky Bethany, kterou zabil opilý řidič. K vydání komiksu ho přesvědčil až majitel komiksového nakladatelství a několika comic shopů, Gary Reed. Velmi silným inspiračním zdrojem pro Vránu byla především hudba The Cure, Joy Division a Iggyho Popa. V komiksu najdete bezpočet hudebních odkazů. James se původně obával, aby nebyl nějaký problém s autorskými právy, ale hudebníkům se jeho dílo velmi líbilo. Někteří mu dokonce poslali děkovné dopisy. Později, když došlo k natáčení filmu, oslovil tyto hudebníky, aby složili nové písně pro soundtrack. Všechny písně na něm byly napsány a nahrány speciálně pro film, což bylo vlastně poprvé, kdy skladby [kapel, nikoliv filmových skladatelů -pozn. redakce] vznikly přímo pro nějaký film. Tento soundtrack je i dnes velmi dobře prodávaný. A ještě jedna pikantnost: Průvodcem Erika neměla být původně Vrána. James uvažoval o králíkovi, jako v Alence v říši divů od Lewise Carrola. Jenže v té době prý nedokázal nakreslit králíka, který by působil dostatečně děsivě.
Filmová adaptace
Jedním z návrhů, které O'Barrovi producenti filmu předložili, byl i ten, ve kterém měl být z Vrány muzikál a v hlavní roli s Michaelem Jacksonem. Přes tuto verzi údajně načmáral "Ha-Ha-Ha". Pro roli Erika oslovili i Johnnyho Deppa. Jenže ten odmítl, protože si nedokázal představit, že by strávil další půlrok v bílém make-upu. Bylo to po natáčení Střihorukého Edwarda. Nakonec roli získal Brandon Lee, který Jamesovi zpočátku připadal až příliš milý, ale záhy jej přesvědčil a dnes vždycky když mluví o Erikovi, vidí jeho.
Ďáblova noc
Ďáblova noc, jíž filmová adaptace Vrány začíná, je skutečná detroitská tradice. V kdysi prosperujícím městě, které počátkem devadesátých let zasáhl velký úpadek, zbylo spoustu neobydlených domů, které se postupně měnily ve squaty a drogová doupata. Jejich zapalování v noci před Halloweenem tomu mělo zabránit, jenže postupem let se z této kontroverzní zvyklosti stal jeden velký mejdan. James O'Baar si prý dlouho myslel, že stejnou tradici mají i ostatní města.
Smrt Brandona Lee
Brandon Lee, představitel Erika, byl postřelen při natáčení scény popravy v bytě Erika a Shelly. Existuje spoustu neověřených informací o tom, jak a proč se to stalo. Skutečnost je taková, že se používaly zbraně s pravými nábojnicemi, z nichž se pouze vysypal střelný prach. Při zkušební střelbě před scénou jedna kulka uvízla v hlavni a když při natáčení herec Michael Masery na Brandona vystřelil, narazila nová kulka na tu zaklíněnou, která vystřelila a zasáhla Brandonovu hruď. I když byl herec hned hospitalizován, tak velmi vážným zraněním podlehl. Stalo se to čtyři dny před koncem natáčení, deset dní před Leeho plánovanou svatbou se snoubenkou Elisou Hutton a během poslední scény, ve které se měli používat střelné zbraně. Během těch posledních čtyř dní bylo naplánováno natáčení scén z idylického života Erika a Shelly. Jamese O'Barra, který v ten den na place nebyl, dodnes mrzí, že právě romantiky není ve Vráně víc. Filmový záznam nehody byl bezprostředně po incidentu odevzdán soudu k posouzení a po vyšetřování zničen. Proto neexistuje jakákoliv jeho "pravá" verze. Vyšetřovací komise nevznesla žádná obvinění. James O'Baar považuje peníze vydělané na filmové adaptaci za "krvavé" tak všechny věnoval na charitu.
Nerealizovaný sequel
Po úspěchu Vrány se přirozeně začalo připravovat její pokračování. James O'Baar od počátku trval na tom, že postavy Erika a Shelly už se nesmí objevit. Proto přišel s jiným nápadem: Nevěstou, která je zavražděna ve svůj svatební den. Námět přinesl Bratřím Wensteinům, kteří ho odbyli s tím, že na film, kde je v hlavní roli mstící se nevěsta, nebudou diváci zvědaví. Kill Bill v produkci studia Miramax [které vedl právě Harvey Weinstein -pozn. redakce] vznikl deset let na to. V současné době James pracuje na komiksové podobě svého původního námětu.
Rozšířená edice Vrány?
Nepoužitý materiál, ze kterého by se dala sestříhat rozšířená verze původní Vrány, je v držení Alexe Proyase. Ten se však nepohodl se studiem a dokud se tento spor nevyřeší, tak se speciální edice zřejmě nedočkáme.
Za to, že mohl tento rozhovor vzniknout bych ráda poděkovala několika lidem: Oldovi Mánertovi za cenné rady, Marku Bothovi za dopravní zpravodajství, Lukáši "Vojclovi" Vojáčkovi, který mi pomohl s vytvářením otázek a následně i podpořil na místě. Rozhovor by nikdy nevznikl nebýt nakladatelství Comics Centrum, které Vránu v Čechách vydalo a umožnilo tak spoustě lidem objevit komiksy a samozřejmě i Pánům Václavu Dortovi a Martinu Trojanovi, kteří nám rozhovor zprostředkovali. V neposlední řadě Kateřině Sovové, díky které se Jamese O'Barra podařilo zkontaktovat, a velké díky patří i Jamesi O'Barrovi, nejen za jeho dílo, ale i za to, že nám rozhovor poskytl.
Fotografie v článku pořídila autorka, video kolega Aleš
