Richard Curtis stojí za celou řadou romantických komedií (Láska nebeská, Deník Bridget Jones, Notting Hill…), které už stačily zlidovět. Některé z nich (pro někoho všechny) už by dnes asi mohly být považované za naivistické, nicméně stále mají jistý šarm, své výrazné herce a smysl pro humor. V novince Yesterday je možná Curtis o malinký chloupek modernější, režijně mu vypomáhá řemeslně výrazný Danny Boyle a celé to podtrhuje nadčasová hudba Beatles, která spolu se zábavnou premisou pomáhá rozložit zátěž, kterou nová romantika musí unést.
Premisa je jednoduchá jak facka a film ji dokáže maximálně vytěžit. Hlavní hrdina Jack (Himesh Patel) je písničkář. Není špatný, ale není výjimečný. Ne dost na to, aby v záplavě obdobné hudby dokázal prorazit. Jednoho dne se přihodí něco neskutečného. Srazí jej autobus, a když je propuštěný z nemocnice, zjišťuje, že na světě zmizela celá řada dobře známých fenoménů. Jako třeba kapela Beatles. Legendární písničky nezná nikdo jiný než Jack, a tak muzikant neodolá pokušení a začne s vypůjčeným repertoárem vystupovat. Úspěch se konečně dostaví, avšak spolu s ním se Jack začíná vzdalovat sobě samému i svojí nejlepší kamarádce Ellie (Lily James), která najednou v jeho životě až nečekaně citelně chybí.
Ústřední fór funguje opravdu na jedničku. Jack každou chvíli vytřeštěně zírá na to, co všechno svět po jeho hospitalizaci stačil zapomenout. Někdy nechápe on, jindy zase ostatní netuší, o čem to mele. Jindy si přímo filmaři dělají legraci z toho, že vlastně ani není tak podivné, že ten či onen fenomén naše kolektivní paměť raději vymazala z historie. Stejně tak Yesterday těží humor z toho, jak dobráckému Jackovi dělá problémy situaci využít ve vlastní prospěch. Někdy kvůli jeho morálce, jindy jednoduše proto, že si ani za Boha nemůže vzpomenout na to, jak přesně byla napsaná slova té či oné písničky čtveřice z Liverpoolu.
Samotná muzika je nadčasová. Je to jedno z hlavních sdělení filmu a je pozitivní, že se o tom jen nežvaní. Yesterday to sdělení také naplňuje. Himesh Patel je dobrý zpěvák a poutavý performer. Většinu písniček navíc hraje sám a často akusticky, takže mají jinou aranž než originál a nepůsobí tolik jako revival. Spíš to podporuje chuť snímku zachytit esenci a sílu jednotlivých broučích písniček. Zazní profláknuté i méně známé kusy a hudební pasáže spolehlivě patří k vrcholům filmu.
I bez ústředního triku a muziky Beatles nicméně má Yesterday co nabídnout. Z filmu je hrozně cítit Curtisův styl psaní. Vyprávění si neváhá dělat legraci ze svých hrdinů. Nejde o život, není třeba být smrtelně vážný, zároveň ale nejde o frašku – emocionální pasáže mají svoji sílu a bezelstnou upřímnost. Ne všechny tvrdé rány osudu jde mávnutím kouzelného proutku vyléčit, na druhou stranu má v sobě film tolik laskavosti, aby se hrdinové dokázali s nastalými situacemi nějak poprat a divák neodcházel v depresi. Ba naopak. Nesnáze jsou tu od toho, aby se překonávaly a dočkali jsme se tak pocitu vítězství, v zásadě je však Yesterday jednou velkou koňskou injekcí pozitivní energie.
Na tom mají lví podíl skvěle obsazené a zahrané hlavní postavy. Jack v podání Himeshe není žádný super sebevědomý lev salónů, ale taky to není zakřiknutý ňouma, který by nedokázal okamžik za pačesy, čas od času udělat rázné rozhodnutí a postavit se sám za sebe. Lily James jako Ellie je okouzlující a její svět se možná točí docela dost kolem Jacka, ale naštěstí projeví dost vlastní vůle na to, aby nespadla mezi vyloženě nemožné milostné modly bez osobnosti, kterými je žánr romantických komedií prošpikovaný. Pak je tu řada přátel a příbuzných různých povah. Někteří s břitkým jazykem, jiní dobrosrdeční troubové. Ze známých hollywoodských osobností nejvíc utkví Kate McKinnon jako chamtivá hudební manažerka a příjemně překvapí Ed Sheeran, který ztvárnil zveličenou verzi sama sebe.
Jestli něco jde filmu vyčítat, tak snad jen opatrný konec. Žádná velká překvapení se nekonají, do velké míry se naplňují žánrová klišé a výrazně ubývá humoru na úkor bolavé romantiky.
Verdikt
Romantickou škatulku Yesterday nijak výrazně nepřekračuje, ale má ji perfektně zmáknutou do posledního šroubku, přidává zábavnou zápletku s Beatles, super písničky a charismatické herce, kteří díky chytře napsaným dialogům dělají z necelé dvouhodinovky v kině velkou radost.
