Andy Muschietti na konci minulého měsíce dotočil To 2, takže teď se zavře do studia a bude pracovat na postprodukci. Ale co bude argentinský režisér dělat až bude mít hotovo? Projektů před ním neleží málo. Pořád se má zhostit režie sci-fi Robotech, což je hraná adaptace japonského anime, kde v budoucnosti lidi v obřích robotech bojují proti mimozemšťanům. Do filmové podoby by měl převést také obrázkovou sci-fi knihu The Electric State, která ukazuje alternativní USA v roce 1997. Tento týden bylo oznámeno, že zfilmuje hranou verzi podle japonské mangy Attack on Titan, jejíž děj se odehrává v postapokalyptické době, v níž se zbytek lidstva potýká s obřími humanoidy. Výčet čerstvě uzavírá filmová adaptace Stroje času autora klasických sci-fi románů H.G. Wellse (Válka světů, Ostrov doktora Moreaua).
Publikace vyšla v roce 1895 a dočkala se za svou dobu dvou filmových zpracování z let 1960 a 2002, kde v té druhé si zahrál roli vynálezce a cestovatele časem Guy Pearce. Příběh se soustředí na vědce, jenž se pokouší objevit čtvrtou dimenzi. Díky postavenému stroji času se hlavní hrdina přesune o tisícovky let do budoucnosti, kde se lidský rod ve svém vývoji změnil k nepoznání. Bližší popis najdete níže.
Těžko zatím soudit, jaký příští projekt Muschietti zvolí. Zatím se pohyboval v hororových vodách, takže změna žánru mu doufejme neuškodí. Na Stroji času bude tradičně spolupracovat se svou sestrou Barbarou Muschietti, která se postará s Leonardem DiCapriem o produkci snímku, jenž bude vznikat ve spolupráci studií Warner Bros., Paramount a DiCapriovy společnosti Appian Way.
Poutník v čase, vědec zabývající se hledáním čtvrté dimenze v prostoru, se díky svému vynálezu neobyčejného stroje přenáší do daleké budoucnosti, do roku 802 701. Lidstvo v průběhu svého vývoje dosáhlo splnění některých svých tužeb - krásní človíčci eloiové žijí ve zdánlivě spravedlivém společenství na nohách zašlé kultury, ale zároveň postrádají některé přirozené obranné schopnosti, například přizpůsobivost vůči měnícím se životním podmínkám. To může být samozřejmě pro cizince z jiné doby a jiného světa klíčem k pochopení dalších záhad, na něž nenachází jednoznačnou odpověď: kdo jsou to morlokové a jak je uspořádán jejich život pod zemí, co určilo vývoj jejich druhu a kam se bude ubírat život dál? Protože nejvzdálenější budoucnost lidstva na Zemi ozařované vychládajícím sluncem je líčena v soumračném, nikoliv radostném a zjednodušeném optimistickém duchu, Wellsův román nebyl několik desetiletí v češtině publikován, nejspíš pro podobnosti ani zdaleka ne náhodné.
