Toto je druhá část našeho velkého seriálu o Batmanovi bez Nolana, která přímo navazuje na předcházející článek. Pokud jste ho zatím nečetli, rozhodně se k němu vraťte, než budete pokračovat ve čtení.
Warneři netopýřího muže rozhodně nechtěli nechat ležet na dobro u ledu, přišli tedy rovnou se dvěma různými projekty, které měly Batmanův příběh vyprávět jinak, nejlépe od začátku. To se psal rok 1998. Prvním vyvíjeným snímkem byl Batman: DarKnight, k němuž sepsali scénář Lee Shapiro a Stephen Wise (autoři pouze neznámých krátkých filmů) a začátkem léta svůj výtvor donesli Warnerům. Snímek měl být pojatý jako tzv. requel (tento termín nejlépe vyjádří souvislost mezi Letterierovým Neuvěřitelným Hulkem a Hulkem Anga Lee, kdy druhý díl na některé předchozí události navazuje a jiné popírá), jeho ústředními záporáky přitom měli být Man-Bat a opět Scarecrow, hlavním motivem pak měl být strach. Dnes již víme, že scénář Batman začíná si z tohoto projektu vzal poměrně velké množství aspektů.
|
Man-Bat V Batman: DarKnight se podobně jako v komiksu jedná o alter-ego doktora Langstroma. Tvůrci si však zrození tohoto záporáka ve filmu trošku upravili, v předloze si totiž Langstrom zaviní svou přeměnu sám. Jeho hlavní zálibou je studium netopýrů, konkrétně jejich vynikajících vnímacích schopností. Doktor tedy z jejich krve vyextrahuje speciální sérum, které má lidem zlepšit zvukové vnímání, ovšem experiment se pokazí a Langstrom se promění v Man-Bata |
Mezi ně ovšem rozhodně nepatřila nešťastná transformace Dr. Kirka Langstroma doktorem Cranem aka Scarecrowem (oba působili jako kolegové v léčebně v Arkhamu) v Man-Bata. Tato kreatura poté měla začít řádit po nocích v Gothamu, díky svému vzhledu podobnému Batmanovi ji však obyvatelé považovali právě za temného rytíře blažícího po krvi. Skutečný netopýří muž se měl dle scénáře po kratší pauze vrátit k vykonávání dobra a spolu s Robinem očistit své jméno. Snahy měl dvojici znepříjemňovat samotný Scarecrow. Projekt byl ve vývoji až do roku 2000, již dříve z něj však vycouval Schumacher, jehož mnohem víc zaujala látka s názvem Batman: Year One. Právě té se studio začalo věnovat naplno (současně s ní pak rozpohybovalo i projekt Batman Beyond), zatímco Batman: DarKnight postupně upadl v zapomnění.
Batman: Rok jedna
O Batman: Year One se u Warnerů mluvilo také od roku 1998, neboť studio zvažovalo, jak zmiňovaný „requel“ tak i možnost úplného restartu. Jeho myšlenka navíc souzněla i s dřívějším (a minule zmíněným) vyjádřením Schumachera, který o režii tohoto snímku začal jevit v roce 1999 velký zájem. Scénář dostal na starosti Scott Rosenberg (Con Air, 60 sekund), ovšem v polovině
roku 2000 svou práci vzdal. Ačkoliv Schumacher chtěl snímek režírovat za každou cenu, studio 
mělo na celou věc úplně jiný pohled. Tamní hlavouni ztratili v Schumacherovy schopnosti i poslední zbytky své důvěry, režisér tak byl v roce 2000 nakonec odejit a na jeho místo najali Warneři tehdy slibně začínajícího režiséra Darrena Aronofskyho, jemuž svěřili i práci na scénáři.
Nově najatý Aronofsky se s plány studia tak úplně neshodl, v hlavě měl totiž adaptaci komiksu Návrat Temnéno rytíře z pera Franka Millera. Do hlavní role si režisér přitom vysnil Clinta Eastwooda, Gotham pak mělo suplovat Tokio. Z plánů nakonec sešlo a Aronofsky se rozhodl soustředit na svůj projekt Requiem za sen. Pro Warnery jeho rozhodnutí znamenalo, že se museli poohlédnout jinde. Nejprve se ještě nějakou dobu zabývali možností vytáhnout ze šuplíku zaprášený scénář Batman: DarKnight, poté se však rozhodli, že zkusí k životu přinést projekt s názvem Batman Beyond. O tom ale až zítra. Aktualizace: Následující díl už vyšel, takže pokud jste tu poprvé, pokračujte s chutí ve čtení.
